Recyklované, neboli druhotné suroviny, využíváme na globální úrovni pořád v menším poměru k primárním surovinám. Informuje o tom i nizozemská organizace Circle Economy ve své letošní zprávě Circularity Gap. Ta každoročně reportuje stav cirkulární ekonomiky na globální úrovni a poukazuje na její vývoj. „Na evropské úrovni se snažíme tuto “cirkulární mezeru” zmenšovat.

Fotograf Štěpán Luťanský.
Vladimír Rogl vypráví o "panu fotografovi" Štěpánovi Luťanském

Dokonce evropská směrnice o odpadech uvádí, že do roku 2025 musí členské státy EU recyklovat až 55 % svého odpadu, do roku 2050 pak být plně cirkulární, a tedy využívat v maximální míře druhotné suroviny. Cíle jsou velmi ambiciózní, a mnoho českých firem je prolíná do svých strategií a snaží se realizovat projekty pro splnění těchto cílů. Nicméně stále máme na čem pracovat a kdo bude dřív připraven určitě v tomto případě vyhraje,” uvádí Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory, která radí firmám v Česku, jak správně zahrnout zásady cirkulární ekonomiky do svého provozu.

Čeká nás konec nerecyklovaných materiálů?

Obecně v Česku máme velké rezervy v recyklačním byznysu, například v recyklaci kovů. To potvrzuje i společnost EKO-KOM, která odhaduje, že se v současnosti vytřídí jen asi tři plechovky z deseti. „Hliník je materiál s velmi dobrými vlastnostmi pro recyklaci - dochází u ní k nízkým únikům materiálu a proto jej můžete recyklovat mnohokrát. Problémem je ale opětovné navrácení hliníku zpátky k výrobcům a následně do oběhu,” komentuje analytik CIRA Advisory Benjamin Hague.

I díky Zelené dohodě pro Evropu nás v příštích měsících a letech čekají na poli recyklace a oběhového hospodářství velké změny. „Letošní rok se nese ve znamení plastů. Začínají platit přísnější regulace a firmy tato nová pravidla reflektují. Od ledna u nás platí daň na nerecyklované plasty a od července vstoupí v platnost zákaz jednorázových plastů dle nové evropské směrnice,” říká Laura Mitroliosová.

Výstava Falešné hranice akce „Kámen“.
Výstava veřejnosti na internetu přibližuje akci „Kámen“

Dalším odvětvím, které se pravděpodobně nevyhne intenzivnější regulaci je textilní odpad. „Právě u textilu vidím velkou příležitost pro vývoj nových inovativních technologií, které nám pomohou vlákna recyklovat a velmi efektivně vrátit zpátky do oběhu. Technologie recyklace textilu jsou nyní drahé a nemají dostatečnou kapacitu pro všechna textilní vlákna. Impuls pro změnu se může dostavit, až se takzvaná rozšířená odpovědnost výrobce dotkne i textilního průmyslu a firmy začnou více investovat do vývoje recyklačních technologií. To nepochybně nastane, protože bez recyklace textilu nedosáhneme cílů Zelené dohody,” uzavírá Laura Mitroliosová.

Autor: Jana Bábiková