Na dnešních pozemcích továrny Šamotka bylo v 19. století několik vzájemně propojených malodolů na černé uhlí včetně povrchové těžby v místech dnešního rybníka Oprám. Šachty byly postupně sloučeny a v roce 1869 byla založena Horní společnost Moravia.

Významným dílem této společnosti byla stavba železnice zvané Moravia od hlavní šachty Mořic ke stanici Buštěhradské dráhy Lužná – Lišany. Po nesnázích s Buštěhradskou dráhou, která nechtěla z konkurenčních důvodů přistavovat vozy na uhlí (akcionáři Buštěhradské dráhy byly kladenské doly) byla proto společností Moravia postavena ze železnice Moravia v letech 1871-1873 odbočná dráha v místech zvaných Cikánka do stanice Rakovník. A tak dnes rychlík Rakovník-Lužná-Kladno- Praha jezdí po původní vlečce Horní společnosti Moravia.

V roce 1882 po katastrofalní povodni byly doly zatopeny. V provozu zůstal jen důl Arnošt Ján, ale jen do roku 1885. Tím skončila těžba uhlí v prostorách dnešní továrny Šamotka. Těžbu uhlí doprovázely jako hlušina lupky, které jsou vhodnou surovinou pro keramickou výrobu. Vytěžených lupků na haldách u zrušených dolů bylo značné množství.

Nový majitel zaniklé společnosti Moravia Hynek Vondráček proto v roce 1882 začal budovat keramický závod. Závod byl vybudován v roce 1883 v prostorách zaniklého dolu Mořic s využitím budov dolu a hlavně kotelny, protože pára sloužila s parním strojem k pohonu různých strojů.

Drážní koleje vedoucí až na nádvoří vzniklé keramické továrny otevřely cestu keramickým výrobkům doslova do celého světa.

Prvními výrobky byly šamotové cihly a proto továrna dostala lidový název Šamotka. Následovala výroba dlaždic, glazovaných dlaždic, mozaikových dlaždic, kamnářských kachlů, několik typů krbu a kamen. Také byla zavedena výroba glazovaných obkladaček. Začíná se na výrobcích používat ochranná značka RAKO. Už v roce 1906 na mezinárodní výstavě v Miláně získala kolekce výrobků značky RAKO zlatou medaili.

Jako palivo se používalo černé uhlí a výrobky se vypalovaly v k tomu určených kulatých pecích. Továrna spolupracovala s řadou výtvarníků, sochařů a umělců a tak vznikla řada figurální keramiky, zahradní keramiky a sekané mozaiky pro mozaikové obrazy a to v letech 1900 až 1945.

V této době dosáhla továrna nejširšího sortimentu zboží. Zahradní keramické vázy jsou v zahradě muzea. Sekanou mozaikou jsou vytvářeny obrazy, například křížová cesta na fasádě kostela svatého Bartoloměje v parku. Monumentální obraz sekané mozaiky čtyři metry vysoký je relief Adam a Eva se stromem poznání na podestě schodiště administrativní budovy Šamotky. Figurální keramika je na průčelí budovy policie na náměstí, umělecky pojatý obklad budovy Slávie a budovy Černého orla na náměstí, hotel Imperiál v Praze , Obecní dům v Praze a řada jiných významných budov.

Továrna Šamotka ve vlastní režii s vlastními kladeči prováděla keramické práce na řadě významných staveb například obklady v podzemním dopravním tunelu Holland v New Yorku specielně pro tuto stavbu vyrobenými mrazuvzdornými obkladačkami TUNELIA.

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století byl nejrozsáhlejší stavební rozvoj továrny. Byly postaveny nové haly pro lisovnu, tunelové pece, přípravnu hmot, uměleckou keramiku a sklady hotových výrobků. Byla postavena generátorová stanice na výrobu ganerátorového plynu jako palivo pro nové tunelové i kulaté pece.

Těsně před 2. světovou válkou byl postaven celý komplex budov pro výrobu dlaždic. Stavební surovina do betonu, písek byl z vlastních zdrojů. Odkopal a urovnal se kus stráně Hlavačova a písek se vodou z Opramu zbavil jílu a betonovalo se. Odkopáním stráně vznikl prostor pro stavby umělecké keramiky a haly tunelových pecí. První tunelová pec byla zapálena v roce 1926. Do roku 1940 již stály 4 tunelové pece pro výrobu obkladaček a 2 tunelové pece pro dlaždice. V této podobě se technické vybavení udrželo až do začátku šedesátých let.

V poválečných letech se těžiště výroby v továrně Šamotka přesunulo do výroby obkladaček a dlaždic, dlaždicové mozaiky a glazovaných dlaždic. Velmi omezeně se vyráběla jen drobná figurální výroba.

V šedesátých letech byla rozšířena výroba obkladaček o další dvě tunelové pece na celkový počet osm pecí z toho dvě pro dlaždice. Továrna měla v této době sedm zděných komínů. Bylo zavedeno sušení lisovací hmoty v rozprachových sušárnách, prvních v Československu. Firma RAKO se podílela na stavbě plynovodu z Chlumčan u Loun do Rakovníka s plynem z tlakové plynárny Úžin u Ústí nad Labem. Byla zrušena generátorová stanice a pece byly připojeny na tento nový zdroj plynu. V osmdesátých letech se firma RAKO podílela také na stavbě dalšího plynovodu do Rakovníka z regulační stanice ruského zemního plynu Šustna u Krupé. Na území továrny bylo v této době 7 vlečkových kolejí s vlastním lokotraktorem.

Poslední rozsáhlá rekonstrukce továrny Šamotka proběhla v devadesátých letech. Továrna se rozrostla o další tovární budovy situované podél vlečkové koleje MORAVIA jako náhrdelník na úpatí stráně Hlavačova. Změnila se veškerá technologie od úpravy keramických jílů až po třídění, balení a skladování výrobků. Zbouraly se tunelové pece a komíny, zůstaly jen tři. Místo tunelových pecí byly postaveny moderní válečkové pece.

Výroba se plně zautomatizovala bez podílu ruční práce na úroveň technické a technologické vyspělosti 21. století. Také se vyřešil palčivý problém příjezdu kamionů pro expedici výrobků. Nebylo dále únosné, aby kamiony jezdily ke skladům přes sídliště Šamotka. Napojení továrny přímo na silnici Rakovník – Nové Strašecí bylo řešeno s tehdejším přednostou Okresního úřadu Rakovník Jiřím Chalupeckým a během roku začala stavba přeložky silnice od Hamru až k odbočce Lužná. Zásluhu na této modernizaci měli J. Sedmidubský, P. Kratochvíl, J. Pexa a P. Hamouz, kteří továrnu Šamotku pozvedli na nejmodernější keramickou výrobu v České republice k zachování cti a slávy značky RAKO.

Na svém začátku se továrna Šamotka představila prestižní zakázkou s obklady TUNELIA pro dopravní tunel Holland v New Yorku. Na svém konci vyrobila a dodala slinuté glazované obklady pro tunely Blanka v Praze. Jak symbolické.

Začátkem roku 2002 koupila rakouská firma Lasselsberger firmu RAKO. Nový majitel v továrně Šamotka s moderní novou technologií zrušil výrobu. Tovární objekty sice slouží jako sklady, ale chátrají včetně prázdné architektonicky zajímavé industriální stavby administrativní budovy s monumentálním čtyři metry vysokým keramickým obrazem ze sekané keramické mozaiky Adam a Eva se stromem poznání.