„Zatím jsem na koně nedostala ani korunu,“ posteskla si Eva Klestilová. „Nebýt dobrých duší nevím, co bych dělala.“ Přitom například ve Vídni dostávají fiakristé 250 eur na koně měsíčně. „Tolik bychom s ostatními fiakristy, kteří jsou na tom stejně jako já, ani nepožadovali. Kdybychom dostali měsíčně dva tisíce korun na koně, pokrylo by to alespoň z většiny potravu a veterinární péči,“ řekla.

Na podzim čekala na kompenzační bonus marně, neměla na něj nárok. Její živnost nebyla uzavřená a podle vyjádření ji mohla provozovat. Jak, když nejsou lázeňští hosté, ji ale nikdo neporadil.

Svízelná situace

„V současné době zjišťujeme, zda by byla nějaká možnost na kompenzační bonusy dosáhnout. Zatím to ale vypadá, že moji koně budou mít smůlu,“ míní žena, která, aby měla na svá zvířata, nastoupila do zaměstnání. O tom přemýšlela už dříve, bohužel po prodělané nemoci covid-19 se dlouho zotavovala. „Nyní jsem si našla práci, několikrát týdně jezdím s kamionem,“ pousmála se. „Nezbývá mi nic jiného, nemůžu přece pořád prosit lidi, aby mi přispívali. Jsem za to moc vděčná, ale je mi to hloupé,“ vysvětlila.

Přestože se bála reakcí veřejnosti, byla velice překvapená. „Nesetkala jsem se s jediným negativním komentářem, který by mě odsuzoval. To byla jedna z těch věcí, které jsem se bála, když jsem svoji svízelnou situaci zveřejnila. Všem, kterým není osud našich koní, velice děkuji,“ dodala.