Ještě před nedávnem z tvrze v Tiché vykukovala ze zanedbaného náletového porostu jenom kamenná věž s nahlodaným bokem a stromy uchycenými ve spárách. Naděje na její záchranu se však přesto probudily. A to díky spolku Hrady na Malši, který vzal tvrz pod svá křídla.

Dnes se věž tvrze opět hrdě vypíná do kraje, dokonce vyšší, než byla, a s nově vybudovanou střechou. A návštěvníci spatří z bývalé tvrze mnohem víc – i základy zdí, o kterých dříve neměli tušení.

Vizualizace schodiště k šikmé věži v Ústí nad Labem
Chtějí zpřístupnit nejšikmější věž Česka. Vybírají na schody, zbývají poslední

„Příprava revitalizace tvrze od záměru až po uskutečnění projektu trvala osm let,“ uvedl Radek Kocanda, předseda spolku Hrady na Malši. „Impulzem k tomu byl vlastně nález zlomku kachle na věži při odstraňování náletových dřevin. Rostl tam víceméně lesík, na koruně věže jsme pokáceli asi 62 malých stromků. A tam se našly ty zlomky, což nás pod vedením archeologa Tomáše Durdíka vedlo k vytvoření pracovní skupiny, která se revitalizací věže zabývala a posléze předala podklady projektantovi Vítkovi Mlázovskému z Prahy, který je zpravoval projekčně.“

Letos byla hrubá stavba dokončena. Na koruně věže vyrostlo navíc hrázděné patro se střechou. Kamenné základy zdi areálu tvrze prošly konzervací, stejně tak zachovalé sklepy z doby pánů z Michalovic z 2. poloviny 14. století. A také vstupní brána, která byla nově objevena v roce 2010. Kromě toho u tvrze přibyla kamenná budova pro zázemí nebo muzeum. Obsahuje, podobně jako na hradě Pořešín, výstavní sál pro expozici, sociální zařízení a další zázemí potřebné k provozování památky.

Jako rumcajsí klobouk 

Střecha věže je dlátková. „Takže vypadá trochu jako rumcajsí klobouk,“ řekl s úsměvem Radek Kocanda. „To horní patro jsme stavěli formou vědeckého experimentu, prvního v republice. Všechny práce byly prováděny ručně, včetně vymazání stěn. Ten počin sklízí ohlasy z celé Evropy. Lidi nadšeně kvitují, co tady máme.“

Takto bude vypadat adamovské nádraží po rozsáhlé rekonstrukci za 834 milionů korun.
Adamovské nádraží stálo 29 tisíc zlatých. Moderní podoba spolkne 834 milionů

Nicméně dosáhnout toho, že spolek nechá na kamenné těleso věže, které nejprve prošlo konzervací a doplněním vypadaných kusů zdiva, posadit hrázděné patro s dlátkovou střechou, nebylo jednoduché. Předcházely tomu dlouhé diskuze. „Vyzdvihl bych archeologa Tomáše Durdíka, který byl jedním z hlavních hybatelů celé záležitosti a v neposlední řadě úlohu pana Vlastislava Ourody, tehdejšího ředitele Národního památkové ústavu v Č. Budějovicích, který nám nesmírně pomohl,“ ocenil Radek Kocanda. „Ale těch lidí bylo opravdu hodně. I Jihočeský kraj, který nám přispěl na realizaci projektu. Senátor Tomáš Jirsa a další. Jsme jim velice zavázáni.“

Práce na tvrzi ale ještě zdaleka neskončily. Spolek připravuje libreto výstavy, expozici s exponáty nalezenými během archeologických výzkumů a textovou část historie tvrze, ale zároveň i expozici přímo ve věži. V útočištné věži tvrze je dřevěné schodiště, v patře budou opět kachlová kamna ze 14. století, nábytek a různé další artefakty.

Spolek nezahálí ani na hradě Pořešín

Současně ale ani na hradě Pořešín spolek Hrady na Malši nezahálí. „Na Pořešíně jsme zakoupili pozemky, na kterých byl v roce 2012 nalezen středověký vodní náhon. Zřejmě tam stál menší mlýn,“ vyprávěl Radek Kocanda. „Tak jsme zjistili, že se jedná o lokalitu, která skrývá cenné historické artefakty. Pozemky jsme ohradili a postavili na nich dvě roubené stavby. Celý ten prostor v bezprostřední blízkosti hradu je do budoucna určen ke stavbě ohrožených dřevěných staveb, které sem chceme přenášet z celých jihozápadních Čech.“

Ukázka medvědů od německé firmy Hermann (Malý princ, Martin Luther, královna Alžběta, princ Filip), vlevo medvěd z dílny Dagmar Kašparové (Kaspibear).
OBRAZEM: Sběratel vlastní několik tisíc medvědů. Jeden pochází až z Aljašky

U hradu Pořešín by tak měl postupně vzniknout jakýsi skanzen, ovšem oživený celou sérií akcí, chovem hospodářských zvířat, ukázkou řemesel. „Bude ukazovat, jak to kolem hradu mohlo vypadat,“ doplnil předseda spolku. „Nyní tam máme připravený složený špýchar z roku 1695 z Měčína od Klatov.“

Revitalizace hradů na Malši je rovněž součástí česko-rakouského projektu obnovy Zemské stezky.