Bylinková zahrada se probouzí k životu. V Žirči existovala již za jezuitů

"Zájemci můžou přijít v pracovní dny zhruba od osmi do dvou hodin, kdy lze koupit sadbu. Postupně přidáme i víkendy. S otevřením bylinkové zahrady počkáme na rozvolnění opatření," říká. Bylinková zahrada podle něj teď napůl spí a napůl raší.

Památky na jihu Moravy: Přípravy na sezonu probíhají, tu ale zatím brzdí covid

"V plné kráse se ukáže na přelomu dubna a května. To je období, kdy vykvetou mladé výhonky. Nyní kypříme záhonky, připravujeme novou výsadbu, odstraňujeme plevel. U bylinek, které by mohly namrznout, provádíme krátký řez," popisuje aktuální náplň. "V době, kdy jsou nižší teploty, máme prostor pracovat ve sklenících, kde se připravuje mladá sadba. Jakmile se oteplí, můžeme více pracovat venku," dodává.

Za běžného stavu by podle žirečského zahradníka lidé v tuto dobu obklopili zahradnictví ve větších počtech. Jaro je totiž období, kdy se chodí nejvíc nakupovat sazenice. "Jaro bývá nejsilnější. Lidé jsou po zimě natěšení, že si něco zasadí," tvrdí Lonc.

O co mají lidé obvykle největší zájem? "V jarním období jde o sadbu zeleniny, nejvíce rajčata. U bylinek to jsou stálice jako levandule, máta, šalvěj, tymián, bazalka. Někdy frčí víc stévie, která je vhodná pro cukrovkáře. Méně se například prodává meduňka. Zájem třeba moc není o oman nebo kozlík lékařský. Trend, co lidé nakupují, se mění i podle rad odborníků v zahradnických časopisech,“ usmívá se.

Smutné výročí. Od tragické srážky tramvají v Ostravě uplynulo třináct let

"Lidé si chtějí vždycky koupit bylinu, které nejvíc důvěřují, je bezpečná a snadná k přípravě. Bonus je, pokud je také líbivá. Takové byliny jdou na odbyt nejvíc. Ty, které vyžadují složitější péči, nejsou tolik žádané," vysvětluje zahradník a dává příklad bylin, které zůstávají stranou zájmu. "Routa je vynikající bylina na játra, úskalím ale je, že můžete dostat ekzém. Nebo vlaštovičník, jehož dávkování musí být opatrné."

Vavříny i rozmarýn přezimují v oranžérii 

V bylinkové zahradě Josefa Kamela, pojmenované po významném botanikovi, lékárníkovi a jezuitském misionáři, mají zahradníci k dispozici dva skleníky a oranžerii. Ta je velmi specifickým objektem. Jde o bývalou jezuitskou oranžerii, kde se pěstovaly lokální bylinky a zelenina.

"Napůl slouží jako chráněné bydlení. V menší části pěstujeme přes zimní období rostliny. Přezimují tam například také bobkový list, vavříny či rozmarýn," popisuje Jan Lonc.

Balíky fošen i hranolů. Pila ve Vápenné na Jesenicku je svou velikostí unikátní

Oranžerie je unikátní nejen díky více než 300 let staré zahradnické historii, ale také díky své podobě. "Z jedné části je objekt zděný, z druhé prosklený, má prosklenou střechu. Klasická oranžerie má přitom prosklenou jen jednu stěnu. Za komunistů se tam dralo peří," přibližuje šéf žirečské bylinkové zahrady. Ta by se měla dočkat sedm let od svého obnovení rekonstrukce na záhoncích, v zavlažování a vybavení skleníků. Vedle bylinek a květin bude lákat návštěvníky také velký park barokního areálu. Na hosty si ale musí ještě chvíli počkat.

Dlouholetá tradice 

Více než 300 let, již od dob jezuitů, bývala v areálu v Žirči oranžerie, kde se pěstovaly lokální bylinky a zelenina. Domov sv. Josefa v Žirči, středisko Oblastní charity Červený Kostelec, na tuto tradici navázal a v roce 2013 bylinkovou zahradu obnovil. Nese jméno Josefa Kamela. Tento významný botanik, lékárník a jezuitský misionář pocházel z Moravy a popsal mnoho léčivých bylin. Věnoval se také charitativní činnosti.

Bylinková zahrada v Žirči proto nese právě jeho jméno a navazuje na tradici klášterních zahrad, které zakládali již benediktini ve 13. století. Je také místem, kde rádi odpočívají pacienti Domova sv. Josefa, které roztroušená skleróza upoutala na vozík. Bylinková zahrada je chráněné pracoviště, ve kterém obslouží klienty pracovníci se sníženou pracovní schopností.