Jedním ze stavebních úřadů, které jsou v ohrožení, je ten v Benešově nad Ploučnicí. „Je to pro nás komplikace. Obzvlášť pro starší lidi, nebo ty, kteří nemají k dispozici auto. Přechod na digitální stát není pro všechny, stejně jako cestování autobusem do Děčína,“ říká Walter Oberländer z Louček u Verneřic. Ty doposud spadají právě pod benešovský úřad, pokud by novela prošla, musel by jezdit do Děčína. Tedy více než dvacet kilometrů.

Proti rušení rezolutně vystupuje starosta Benešova nad Ploučnicí Petr Jansa. „To bychom byli blázni, kdybychom s rušením souhlasili. Pokud přijdeme o stavební úřad a budeme odkázaní na Děčín, bude to znamenat ztrátu místní znalosti,“ říká Petr Jansa.

Stavba, stavební materiál - Ilustrační foto
Bizarní výhra: Zákonem roku je nový stavební zákon. Vláda ho přitom přepisuje

 

Podle jeho názoru by takový velký úřad neměl sílu ani znalosti na to, aby kontroloval stavby ve všech obcích, případně aby vyhledával černé stavby. Z mého pohledu je to nesmysl, nastavená kritéria se mi zdají nesmyslná. Nedává nám to logiku, protože to nepřinese snížení nákladů,“ dodává benešovský starosta.

Cílem ministerstva pro místní rozvoj podle jeho šéfa Ivana Bartoše je, aby bylo stavební řízení předvídatelné, dokázalo se pružně přizpůsobit různým typům staveb, a především aby stavebník jednal pouze s jedním úřadem, a to nejlépe elektronicky. „Není možné, aby lidé v jednadvacátém století čekali s papíry v ruce ve frontě na úřadě a trávili tím svou dovolenou, jak tomu mnohokrát bývá. To je holý nesmysl,“ uvedl místopředseda vlády Bartoš. 

Naprostý nesmysl

Případné zrušení stavebního úřadu by dopadlo také na obyvatele Vejprt na Chomutovsku, kteří by museli jezdit do 25 kilometrů vzdáleného Klášterce nad Ohří nebo do Kadaně. „Byl by to velký problém pro lidi, někdo se asi pomátl. Chtějí zrušit stavební úřad u nás vysoko v horách, naproti tomu chtějí nechat stavební úřad v Radonicích, který je 10 kilometrů od Kadaně a kde žije 300 obyvatel,“ rozčiluje se vejprtská starostka Jitka Gavdunová. Navrhovanou reformu přirovnává k převodu sociálních dávek z měst na úřady práce. Podle jejích slov navíc současné stavební úřady trpí podstavy.

„Tohle vymyslel nějaký úředník z Prahy, aniž by znal realitu. Pan ministr Bartoš mě zklamal, protože jen oprášil nápady minulé vlády,“ říká rozhořčeně starostka Vejprt. Pod toto horské město spadá například Loučná nebo Kovářská, v Krušných horách přitom nyní zažívají obrovský stavební boom. 

O jakékoli přístavbě by se měl poradit investor se zkušeným projektantem.
Chaos a nejistota. Odklad stavebního zákona je zmatečný, míní právníci

Jedním z deseti stavebních úřadů v ohrožení je ten v Libochovicích na Litoměřicku. „Jsme touto novelou zhrození. Je to naprostý nesmysl a musí se to zatrhnout. Nemohu akceptovat prohlášení, že se jedná o těžce vybojovaný kompromis. Byť je to výkon státní správy, v mnohém nám pomáhá,“ nesouhlasí s rušením ani starosta Libochovic Miroslav Zůna, který považuje stavební úřady především za metodické rádce. Rád by oslovil ostatní starosty z regionu a následně se obrátil na poslance a senátory z Litoměřicka.  

Libochovice v minulosti již o jeden státní úřad přišly, dříve zde totiž měli i finanční úřad. „Přijde mi, že stavíme dům od střechy. Nemůžeme začít likvidovat úřady, aniž by byl učiněn krok následný, tedy důsledná digitalizace státní správy, která je navíc strašně přebujelá,“ dodává libochovický starosta.