Kliknutím zvětšíteZajímavý nápad Adama Stejskala a Jana Sopucha vznikl, jako všechny takové, v hospodě. „Nikdo je ale nikdy nerealizuje. Jenže my se snažíme vše dotáhnout do konce. Chtěli jsme si dát trochu oraz, potkávat se s kamarády a rozhodli se to oživit to tím, že budeme spouštět chleba z okna,“ vysvětluje loňské začátky Adam.
Ten je v průběhu roku většinou mimo Česko, na Srí Lance má surfařskou školu. Jenže epidemie jemu i Honzovi, který pracuje v Zábavním centru Horník, přerušila veškeré aktivity. „Bavili jsme se, že ani jeden z nás v podstatě nemá práci. Loni to dopadlo skvěle, poznali jsme fajn lidi. Bedýnka nám zůstala, tak jsme se domluvili,“ přibližuje důvody k pokračování.
„Už nás prostě nebavilo sedět doma,“ doplňuje Honza.
Loni jim navíc chleba shůry podstatně změnil životy, jakoby přišla odměna shůry. „Oba jsme se seznámili se svými současnými partnerkami. Honza se svou Terezkou už spolu bydlí a čekají dítě,“ vypráví Adam o velkých životních změnách, které jim přinesl jejich projekt.
A jak tedy vlastně jejich „hladové okno“ ve druhém patře funguje? Lidé si zazvoní, kluci vykouknou a přijmou objednávku. A v krabici zavěšené na kladce pak pošlou dolů výborný chléb s ještě lepší pomazánkou. V nabídce je třeba vajíčková s čedarem či z pečených rajčat, cizrny a česneku. Při pondělní otvíračce jí spotřebovali šest kilogramů. Kolemjdoucí evidentně opět zaujali.
„Říká se, že opakovaný vtip není vtipem, ale lidi reagují skvěle, je to pro ně zpestření,“ kvituje Honza.
S výdejem na dálku vlastně loni předběhli současnou koronavirovou dobu, která nutí restauratéry fungovat jen mezi dveřmi. V případě kluků tedy z okna. „Lidé nám začali psát ještě předtím, než jsme se letos rozhodli otevřít: Hele, vy jste to věděli,“ říká pobaveně.
Chleba shůry je pro Adama s Honzou zároveň možnost, jak se seznámit s místními restauratéry. „Loni i letos jsme posílali takové provokativní a vtipné maily, že v květnu mohou třeba rekonstruovat, ať se připraví na dramatický úbytek hostů, protože otevíráme okno. Oni nám pak i vtipně odpovídají a my je zveme sem,“ culí se Honza.
„Loni takhle přišla Terka a už je v osmém měsíci,“ připomíná Adam.
„Obáváme se, co se stane letos,“ dodává se smíchem Honza.
„Chceme se potkávat s lidmi z podniků, u kterých se nám líbí, co dělají. Dobrých projektů není nikdy dost,“ doplňuje ještě vážněji Adam.
Kluci pak dělají s hosty krátké rozhovory a vytvoří z nich video, které pro ně loni promítali na zeď domu. Letos chystají něco podobného. „Budeme si s nimi více povídat, aby se lidi dozvěděli jejich příběh a viděli, co je tady dobré a co by mohli navštívit,“ objasňuje Adam.
Kluci několikrát zmiňují svou mantru, že chleba shůry je pro ně hlavně oddechová záležitost, na žádné zisky necílí. Loni dokonce skončili v minusu patnáct tisíc korun. „Řekli jsme si, že je to vlastně dovolená a ta něco stojí. Počítali jsme s tím a naopak jsme i byli překvapení, kolik nám lidé přispívali. Nechceme prostě přepočítávat, kolik nám kdo hodí, že bychom si tím měli kazit den,“ povídá Adam.
„Ale přece jen jsme si letos udělali rozklad ceny a ono se to nezdá, ale je to drahá věc. Zjistili jsme, že pokud bychom chtěli skončit na nule, museli bychom dostat asi 53 korun na krajíc. Nechceme ale nic měnit, tím by padl celý duch projektu. Abychom něco kontrolovali nebo vynucovali, to vůbec,“ odmítá.
Po letošním otevření tak například každý den občerství i nějakého bezdomovce. „Asi si to mezi sebou říkají, takže to bude ještě zajímavé,“ propukne opět ve smích Honza.
„Ale je to labužník, vychutnával si to. A druhý den přišel, že to bylo vynikající a chce znova,“ culí se.
Chleba shůry je každopádně i letos pouze limitovanou záležitostí a otevřeno tak bude pouze v květnu. Honza už se pomalu vrací do práce, Adam vyhlíží, kdy bude moci opět vycestovat. „Snažím se zjistit, jestli by to bylo možné. Sezona je od listopadu, takže nějaký ještě čas mám. Chtěl bych se na Srí Lanku každopádně vrátit,“ říká Adam.
Zaměstnávat ho zatím bude café bar, jenž otevírá v Dolních Vítkovicích. „Adam trochu bojuje s globálními vlivy. Dříve měl cestovku, se kterou jezdil na Ukrajinu a tam vypukla válka. Sehnal domeček na Srí Lance a přišlo tohle. Teď je v Česku, rozjíždí podnik a všichni čekají, co se stane,“ glosuje opět s úsměvem od ucha k uchu Honza.
Prozatím si můžete oba užít jako tvůrce Chleba shůry, na Zámecké ulici budou servírovat „božský pokrm“ během května, návrat příští rok nechystají, i když to ostatně tvrdili i loni…
„Letos to ještě vyšlo, že jsme neměli práci, na čemž jste to postavili. Ale na příští roky to nějak neplánujeme. Je to zas ojedinělá věc,“ tvrdí Honza.
„Chceme si to každopádně udělat hezké. Aby to bavilo lidi i nás. Když děláš věci s radostí, je to vidět,“ dodává s úsměvem Adam.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
