Krajský přebor: Černý Petr pro Doksy, druhé místo uhájila Sokoleč

Libor Tichý (trenér Sparta Kutná Hora): Poslední utkání sezony jsme zvládli. Po sérii nevydařených utkání jsme si všichni uvědomovali důležitost tohoto zápasu. Tlak, kterému jsme čelili, byl opravdu veliký a o to více si vážím toho, jak to kluci po celých 90 minut zvládli především po mentální stránce ve svých hlavách. Zároveň to bylo poslední utkání pro našeho letitého kapitána Máru Wolfa, a tak pro něho nemohla skončit jeho derniéra lepším happy endem. Děkujeme našim fanouškům za jejich podporu po celou dobu sezony a všem přejeme hezké léto.

Jiří Rychlík (trenér MFK Dobříš): Zase jsme do zápasu nevstoupili dobře, tam nás tlačí bota. Musíme se tomu pověnovat, protože po čtvrthodině hry jsme zase prohrávali 0:2. Tabulkově už jsme byli zachránění, ale na Kutnou Horu byl větší tlak a my bychom měli být víc koncentrovaní. Zápas jsme jim ale usnadnili našimi dvěma hrubkami. To by se nám nemělo stávat, to mě mrzí. Výsledek je takový, ale předvedená hra od nás nebyla tak špatná, že bychom tam měli dostat trojku. Tak to prostě je, ve fotbale to tak chodí. My se z těchto chyb musíme pro příští sezonu poučit, abychom byli silnější, a jít dál. Jsem rád, že jsme se za sezonu naučili vyhrávat. Tým po sezonách v divizích moc vítězství neměl a je těžké v klucích znovu probudit touhu po vítězstvích. Když prohráváte často a pak dostanete gól, tak si řeknete „je to tady znovu“. V hlavách se to musí přenastavit. Dali jsme tomu nějaký řád, nějaké rozestavení a výsledkem je, že jsme na jaře udělali 24 bodů. Doma jsme jednou prohráli, šestkrát vyhráli. Cením si, že je tým doma silný. Má to ale i druhou stránku, nesbíráme body venku. Mojí motivací je být konkurenceschopní i ve venkovních utkáních. Když uděláme devět bodů za celou sezonu venku, tak bychom mohli mít v dalších sezonách problém. Na to se musíme zaměřit. Za sezonu jsem ale rád. Kluci chtějí jít po té cestě, kterou jsme nastavili, cítím z nich vůli i zodpovědnost. Vydali jsme se správnou cestou.

Petr Králíček (trenér TJ Sokol Nespeky): Jeli jsme i s fanoušky za krásného počasí na výlet autobusem do Horek. Před zápasem se strhla vodní průrva, takže hřiště bylo celé pod vodou. Byl to poslední zápas, takže ho všichni chtěli odehrát. Na hřišti ale stála voda, takže to bylo na hranici fotbalu. Do utkání jsme vstoupili fantasticky a hned v první minutě jsme po faulu na Martina Turka kopali penaltu. Sám Martin z ní dal gól, takže jsme vedli 1:0. V sedmé minutě jsme dali na 2:0 opět Martinem Turkem a zápas jsme měli pod kontrolou. Terén byl ale podmáčený, míč se zastavoval ve vodě a my mohli zvýšit vedení klidně na 5:0. Branky jsme ale nedali. Šli jsme do druhého poločasu, soupeř udělal nějaké změny v rozestavení a všechno vsadil na jednu kartu. Vynikající byl Foungala, který utkání vyrovnal, dal gól na 2:2. Přišlo potrestání za to, že jsme neproměnili svoje šance. V Horkách bylo fantastické prostředí, hodně lidí, dělobuchy… Utkání mělo náboj a tím, jak to bylo podmočené, byly i některé zákroky na hraně regulérnosti. Rozhodčí to měl těžké. Za stavu 2:2 jsme začali bránit výsledek, protože jsme měli náš obligátní desetiminutový výpadek, kdy nás soupeř začal přehrávat. V závěru už jsme zase tlačili a mohli jsme dát dva tři góly. Gólman nám dvě záležitosti chytil. Na postavení to ale nic neměnilo. Věděli jsme, že Tuchlovice prohrávají a tenhle bod nám stačí na třetí místo, za které jsem velice rád. Je to asi historické umístění Nespek, kterého dosáhly. Sezona se počítá jako velice úspěšná a je na co navazovat.

Štěpán Sádecký (manažer TJ SK Hřebeč): K přátelskému zápasu ve Velimi jsme nastoupili ve značně kombinované sestavě a nasadili jsme v závěru i kameramana přezdívaného Lebron. V zápase jsme byli o gól horší než domácí a zaslouženě jsme prohráli. Stínem utkání bylo zranění domácího hráče v oblasti kolene při běžném souboji. To na fotbale vidíme neradi a přejeme brzké uzdravení.

Divize nebo kraj? Hřebečská parta řeší dilema v Barceloně pod Camp Nou

Kraje

Martin Škvára (trenér SK Doksy): Prostě jsme nedali šance. Krásné vypracované šance, naopak protivník promění dvě nešance po centrech. Přitom Pepa Galbavý hrál nádherný zápas, ale šance prostě nedal ani on. Je to škoda. Bodovali jsme proti drtivé většině týmů, proto mě to štve. Kdybychom na to neměli, neřeknu ani popel, prostě jsme na to nebyli připravení. Ale byli jsme, proto je to škoda.

Rudolf Kahle (trenér Spartak Průhonice): Nádhera. Klobouk dolu před kluky, jak zvládli i poslední zápas. Snažili jsme se trochu odlehčit důležitost posledního zápasu. Potom dostanete ve čtvrté minutě z akce, na kterou se připravujete. Nicméně neskutečná kvalita Galbavého. Hráči ukázali neskutečnou odolnost a prakticky hráli na jednu bránu. Zařízení jsme však netrefili. Ve druhé půli jsme postupem času začali hru otevírat a Doksy mohly za stavu 1:1 rozhodnout, ale podržel nás Jirka v bráně. Nakonec nebyla spravedlnost slepá a Jemelík dal na 2:1. Za dnešek i celé jaro zasloužená a důležitá výhra. Jedeme slavit. Snad nepřijde ve středu mail, že padá šest týmů… Velký kredit i rozhodčím, byl to těžký mač pro všechny.

Start měly Doksy skvělý, pak ale bitvu o záchranu přenechaly Průhonicím

Kraje

Karel Rochl (hráč Povltavská fotbalová akademie B): Do Poříčan jsme díky záchraně v soutěži přijeli v okleštěné sestavě a na výkonu to bylo znát. Domácí byli lepším týmem a zaslouženě v utkání zvítězili. Po našem snížení jsme si vytvořili pár náznaků, ale po dvou rychlých gólech domácích se zápas už jen dohrával. Krajský přebor zůstává ve Hvozdnici i příští sezonu.

Martin Šrámek (trenér SK Spartak Příbram): Velmi dobré utkání z obou stran a zasloužená výhra po velmi dobrém výkonu celého týmu. V utkání dostala příležitost čtveřice dorostenců, pro které to byla odměna za předváděné výkony v jarní části.

Miroslav Supáček (trenér AFK Tuchlovice): V nádherném areálu pod Svatou Horou nás fotbalový Bůh ztrestal za laxnost v prvním poločase. Nehráli jsme s nasazením a udělali dvě fatální chyby, které v součtu obou poločasů stačily domácím ke třem bodům. Nastřelili jsme v první půli tyč a zazdili další dvě šance, ve druhém poločase jsme domácí dostali pod tlak, ale v cestě ke gólu stál dobrý brankář a stoper s číslem 12. Nepomohlo ani to, že jsme od 75. minuty hráli hodně vabank v rozestavení 3-4-1-2. V nastavení nám domácí utekli a bylo po zápase. Je jen škoda, že v areálu na minimálně 3. ligu se bude hrát jen 1.A třída. Přeji soupeři brzký návrat. My nakonec skončili na čtvrtém místě, což je úspěch. Hráčům děkuji, divákům, obci a výborům též.