Útočník Denis Scott Bechner platil za talent od malička. Z SK Rakovník se podíval do Tatranu, také do Kladna, s ostatními rakovnickými talenty pak zamířil na čas i do ve své době proslulé akademie v Mostě. Vyzkoušel i akademii v Roudnici ale nakonec poznal, že na vrcholový fotbal to není a zůstal u něj hlavně pro radost. Vystřídal několik klubů, ale nejvíc se mu líbí ve Hředlích, v jejich dresu pomohl v nedokončeném podzimu loňské sezony ke třetímu místu devíti brankami v sedmi utkáních. „Možná proto jste mě vybrali, protože jinak vím o spoustě lepších adeptů, než jsem já. Hlavně těch starších, co už něco mají za sebou,“ usmál se sedmadvacetiletý borec.

Takže druhé místo berete jako úspěch?
No měl jsem být první (smích). Hlavně to mrzelo přítelkyni Eriku. Ta se do ankety zažrala a je její zásluhou, že jsem nakonec druhý. Ale dělala, co mohla, abychom vyhráli.

Prý spolu čekáte mimino, bude to fotbalista?
Holku už mám, takže tohle bude to kluk. A bude to fotbalista, to je bez debat (úsměv). Erika určitě proti nebude.

A pozvete ji na tu spoustu hlasů aspoň na večeři, až to tedy půjde?
Uvidíme, říká se, že druhé místo se slavit nemá…

Na podzim jste byl vy i vaše Hředle ve formě, pak vše na sedm měsíců zastavil koronavirus. Co jste dělat, udržujete se ve formě?
Spíš jsem relaxoval. Občas jsme si šli s klukama kopnout, občas jsem byl běhat, ale spíš méně než hodně. Asi před třemi týdny jsme začali trénovat s klubem, ale moc jsem tomu zatím nedal.

Proč? Forma bude potřeba i v novém ročníku…
Nestíhám časově, nevychází mi to. Ale já ve formě budu, bez obav (smích). Každopádně se strašně těším na zápasy, už i na ty přípravné v létě. Fotbal mi scházel.

No dobrá, a už také ve svém, že? Na podzim jste museli kvůli rekonstrukci kabin hrát v Mutějovicích?
Jsme už doma, což je fajn. A kabiny vypadají moc pěkně Jenom si je ještě nemůžeme prohlédnout zevnitř, používat je nikdo ještě nesmí.

Před časem jste prohlásil, že už jste vystřídal dost klubů a že Hředle už měnit nebudete. Kde všude jste byl a co zajímavého tam prožil?
Začínal jsem v žácích na SK Rakovník už trenéra Asníka. Hráli tam výborní borci jako třeba Kuba Sklenka nebo Marek Hejda, současná opora Rakovníka. Pak jsem přešel na Tatran, kde mě vedl pan Osvald, ale následně několik hráčů z okresu přešlo do mostecké fotbalové akademie. Zase tam se mnou hrával Marek Hejda, ale i Petr Hornof, Radek Zach nebo Lukáš Beneš. Z Mostu jsem odcházel a zase se vracel z Kladna či Roudnice, do Kladna mě na Novo vozil děda. Ještě jednou jsem pak zkusil Most, ale poznal, že ve fotbale díru do světa neudělám. A vrátil se domů.

I na Rakovnicku jste ale vyměnil několik klubových barev, proč?
To bylo různé. Byl jsem na Roztokách, v Jesenici, pak v Bránově, kde potřebovali pomoci, když jim po sestupu z B třídy utekly „hvězdy“. Pak už jsem šel hrát za Hředle, odkud mě nakrátko přemluvili v Lužné, ale brzy jsem se vrátil a teď už chci ve Hředlích zůstat. Máme výbornou partu, cítím se tam nejlépe.

A zřejmě byste hráli o postup, i když Mšec měla nějaký náskok. Budete jí prohánět i v dalším ročníku?
To se teprve uvidí, ale myslím, že kádr máme na druhou třídu velice dobrý a že můžeme znovu patřit k TOP týmům. Mšec bude chtít hodně, ale určitě se budeme prát co to půjde.