Pavlívkov zbrzdila zlá série
V minulé snové sezóně konečně Pavlíkov zaslouženě postoupil do okresního přeboru. Své kvality dokazoval i v přátelských utkání s papírově silnějšími protivníky a v okresním poháru ho zastavily až v Hředle ve finále na penalty. Studená sprcha přišla uprostřed podzimu, kdy Pavlíkovští čekali na bodový zisk dlouhých sedm utkání v řadě. „Vzhledem ke kvalitě týmu, který máme, byla má představa o umístění po podzimu v horních patrech tabulky,“ neskrývá zklamání z 8. místa kapitán Lukáš Polcar.
Hned v několika zápasech měl Pavlíkov mnoho gólových příležitostí a byl lepším týmem, ale doplácel na špatnou produktivitu. „První klopýtnutí se dost podepsalo na sebevědomí celého týmu. Z pravidla jsme se po inkasované brance nedokázali vrátit do hry,“ popsal průběh většiny zápasů Polcar.
V Pavlíkově se začne se zimní přípravou už v úvodu ledna a cílem je napravit špatný podzim. „Samozřejmě bych byl rád, kdybychom na jaře předváděli lepší, bojovnější fotbal. Přilákali tak zase do našich ochozů více příznivců dobrého fotbalu a posunuli se výš v tabulce. Konkrétní cíle do jarní části si dám až uvidím, jak zodpovědný bude přístup hráčů k tréninkům,“ poodkrývá závěrem stinnou stránku Pavlíkova hrající trenér.
Olešná: Když se sejdeme, tak…
O spokojenosti nemůže mluvit ani Olešná, která měla loni hned několik mladých fotbalistů a ti v kombinaci se zkušenostmi tvořili skvělou symbiózu. „Bohužel Šimon Procházka musel na operační zákrok, Itner se vrátil do SK Rakovník a Konopásek skončil úplně. Naopak na poslední zápasy naskočil Jiří Razím, což je obrovská posila,“ vysvětluje zborcený kádr Olešné Tomáš Vodrážka. „Když se sejdeme, jsme schopni porazit kohokoliv. Pak si troufám tvrdit, že bychom hráli do třetího místa,“ dodává kanonýr a je si vědom, že na kdyby se nehraje. Ambice na atak předních příček tabulky si fotbalisté vzhledem ke skutečnosti ani nedávali.
Nejpovedenější utkání odehrála Olešná v Kněževsi, kde vyhrála vysoko 6:1. „Výhra byla také zapříčiněna slepenou sestavou domácích, kdy jim chybělo hned několik pilířů, potom to takové překvapení není. Co mi ale nedá spát je zmar v zakončení s Městečkem, kdy jsme místo jasného vítězství obrdželi nepochopitelný debakl,“ kroutí hlavou nad průběhem domácího zápasu s Ohnivci Tomáš Vodrážka.
V rámci zimní přípravy vyrazí Olešenští na tradiční soustředění a sehrají přátelská utkání. Jejich hlavním cílem je přivést další hráče. „Nyní jsou v jednání dvě jména. Předpokládám, že se záchranou mít problémy nebudeme,“ vyjádřil se závěrem Tomáš Vodrážka.
Pustovětská houpačka
Také Pustověty si dávaly před startem nového ročníku cíl být spíše v horní polovině tabulky. „To se bohužel moc nepodařilo, ale žádná tragédie to není,“ začal pozitivně Petr Hovorka zhodnocení 10. místa s 15ti body.
Jejich výsledky byly jako na houpačce, někdy byla štěstěna přikloněna, jindy nikoliv. Třeba v utkání s Řevničovem byly Pustověty šťastnějším celkem. „Byl to velice pohledný a vyrovnaný zápas, ve kterém kvalitní soupeř doplatil na špatnou koncovku. Naopak zpětně mě asi nejvíce mrzí prohra s Jesenicí a také nezvládnuté derby s Městečkem, v němž jsme ještě v závěru vedli,“ vypočítal Hovorka smolné výkony svého týmu. Dle obránce je jejich největší slabostí přechod z obranné do útočné fáze.
„V zimní přípravě samozřejmě nebude chybět soustředění, kde dojde jednak k nabírání kondice, tak i k utužení kolektivu. Dále nějaké přáteláky, kde zkusíme trochu natrénovat určité scénáře, které bychom mohli použít do hry,“ má jasno o tom, co je potřeba pilovat pilíř obrany Hovorka.
Po červených pro opory bylo zle
Už loňská sezóna byla varováním pro Kněževes, když na jaře těžila z bodového polštáře, který si vytvořila během podzimu. Problémy s hráči pokračují i v dalším ročníku. Po trestech Plačka a Vrábíka ze 7. kola se jejich situace ještě ztížila. „Do letní přípravy jsme šli v počtu 15 hráčů a dvou brankářů včetně mě, jakožto hrajícího trenéra, a Tomáše Šímy, pro kterého je hokej na prvním místě. Odešli Pavel Kollár a Vláďa Beneš, naopak na postu gólmana nás posílil Petr Procházka,“ začíná s výčtem změn před sezónou Rostislav Hertl. Právě hokejová naděje vstřelila parádní branku v Pavlíkově a rozhodla o hubeném, avšak důležitém vítězství.
„I když jsem věděl, že kádr je velice úzký, tak mě ani ve snu nenapadlo, že se nám to hned po prvních dvou zápasech úplně sesype. Radek Čihař a Míra Miksa se nám zranili tak, že museli podstoupit operační zákroky, Lukáš Vondruška odešel hrát dorosteneckou soutěž do SK Rakovník, a když byli po zápase v Lužné disciplinárně potrestáni dva naši nejzkušenější hráči Honza Vrábík a Honza Plaček, tak bylo vůbec zázrakem, že jsme odehráli všechny zápasy podzimní části. Nejednou se stalo, že v základní sestavě hráli všichni tři gólmani, které máme k dispozici. Jeden chytal a dva jako hráči do pole. Několikrát nám pomohli starší kluci, kteří nás v tom nenechali,“ děkuje Hertl za výpomoc kolegům, jenž kopačky pověsili na hřebík již před lety.
Nepříznivá realita se podepsala na výkonnosti. Přeci jen se z Kněževsi horko těžko odvážely body. „Z této pozice jsme byli nuceni ustoupit, ale musíme se dát přes zimu dohromady a hlavně rozšířit náš kádr,“ poukazuje na přední cíl podzimní přípravy kněževeský hrající trenér Rosťa Hertl.
Pohár byl největším úspěchem
Lišany se dlouho nemohly sejít a podle toho také vypadal vstup do nové sezóny. Tudíž 12. místo nemůže být jinak než veliké zklamání vzhledem ke kvalitnímu kádru. „Náš cíl nebyl úplně o nějakém umístění v tabulce, ale spíš o dobrém pocitu z předvedené hry,“ představil hlavní myšlenku lišanský gólman Zdeněk Řepka, který měl osobní ambice okolo 5. místa.
Přes problémy s absencemi dokázali Lišanští s Městečkem a Janovem předvést bojovné výkony, avšak snaha na bodové zisky prostě nestačila. „V těchto utkání nás zradila koncovka. Zlom nastal vítezstvím v poháru se Mšeckými Žehrovicemi, které jsme porazili 4:1 a najednou to šlo,“ popisuje kapitán Lišan a dodává, jak se rychle zlepšila docházka nejen na mistrovské zápasy.
Již tradičně Lišany vyrazí na soustředění na Kovářskou, kde se bude hlavně běhat a tmelit parta. „Po takovém podzimu je potřeba si nějaké věci vyříkat a zamakat. Do jarní části půjdeme s tím, že se chceme dostat do klidných vod tabulky,“ poodkrývá vizi pro jaro Zdeněk Řepka, pro kterého je fotbal sice důležitý, ale chce se jím především bavit.
Řevničov vyhlíží lepší jaro
Výkony řevničovské Sparty rozhodně neodpovídají předposlednímu místu v tabulce. Skvěle rozehraná utkání proti Lišanům či dokonce Lužné nakonec skončila smírně a z dalších vyrovnaných bojů nakonec odešel Řevničov bez bodu. „Často jsme dopláceli na neproměňování šancí a nesčetněkrát rozhodovala jedna branka v závěru utkání. Nebyl tým, který by nás vyloženě přehrál kromě Jesenice v posledním venkovním kole, kam jsme odjeli s úplným torzem mančaftu,“ přiblížil průběh podzimní části řevničovský Jan Fujera, který doufá, že se jaro vyvede a dokáží zachránit okresní přebor.
Bez gólů Dušičky to nejde
Vloni Čistá patřila ke špičce III. třídy a zaslouženě byla poslána do okresního přeboru. Bohužel po odchodu kanonýra Ondřeje Dušičky se čistecký tým nechytil. Byť výkony Čisté jsou vždy bojovné, jediný bod dokázala získat pouze nad Jesenicí, která nedokázala gólově zúročit povedenou první půli. „V domácím utkání jsme měli první poločas vyhrát o 5 gólů, nicméně Čistá si za bojovný výkon bod rozhodně zasloužila,“ zhodnotil jesenický Petr John remízu. Nováček soutěže má pozici sice nechvályhodnou, ale opět je nutné říct, že nic není nereálné, tudíž ani pomyslná záchrana prvního ročníku v okresním přeboru.
Načítám tabulku ...