„Přiznám se, že mi kluci o anketě říkali a zpočátku jsem ji sledoval. Ale byla dlouhá a postupně se mi ztratila. Čtvrté místo je dobré a gratulace patří Jaroslavu Červenému. Hraje dobře, lidi ho znají, první je zaslouženě,“ říká chlapík, který na podzim oslaví padesáté narozeniny.

Už je to 43 roků, kdy poprvé přišel na fotbal. Tehdy to byl ještě ČKZ Rakovník, SK se z něj stal až později. Míra Knap prošel klubem komplet všemi kategoriemi, zahrál si i za třetiligové muže, to bylo ještě za trenéra Michálka. Třeba se současným koučem Tatranu B, tehdy výborný střelcem Václavem Eckem, v té době jeho vzorem.

„Bohužel jsem musel skončit. Vzali mě na vysokou školu, také se mi objevily nějaké zdravotní problémy, takže to byl konec vynucený okolnostmi. Šel jsem na tehdy Zátiší Rakovník a hrál tam B třídu.“

SK Velké Přítočno - Tatran Rakovník B 0:6, I.B tř. sk. A, 24. 8. 2019, Petr Kut
Kuta covid otrávil, najde ještě chuť chytat?

Vůbec nejdéle byl ovšem na své další štaci. Byla mezi chmelovými keři – v Mutějovicích. A trvala šestnáct let!

„Byla to krásná éra s fantastickou partou, která však panovala i předtím na Zátiší. Na tohle jsem měl vždycky štěstí. V Mutějovicích jsme hráli i o krajský přebor, jenže postupně jsme stárli. Poslední roky už mě tam museli přemlouvat, byl to dril. Abych stačil mladším, musel jsem přípravě dávat víc, protože jsem nechtěl být do počtu. O to víc to však bolelo,“ říká správný fotbalový poctivec s výbornou kopací technickou.

Když se blížila čtyřicítka, kývl na přestup do Bránova, kde se tehdy budovalo silné mužstvo. Fotbalový Bůh téhle změně dresu ovšem nepřál, Knap vydržel v oblíbené vísce Oty Pavla jen dva přípravné zápasy a jednu celou čtvrthodinku mistráku. „Dostal jsem míč do úniku a mohl jít sám na bránu, ale udělal jsem to špatně, přepadl a vykloubil si rameno. Místo fotbalové slávy mě vezla sanitka přes celý okres do rakovnické nemocnice a ještě to příšerně bolelo,“ hořce se pousměje Knap při nemilé vzpomínce.

Kanonýr okresu Denis Scott Bechner
Bechnera katapultovala přítelkyně Erika. Chystá mu i fotbalistu

Tehdy to vzal tak, že něco mezi nebem a zemí mu naznačuje, aby se ještě jednou vrátil do Mutějovic a naposledy jim na rok pomohl. Až poté, se čtyřicítkou na krku, kývl na nabídku Pustovět do třetí třídy. S nimi se dokonce po čase povedlo malému klubu v nádherně zasazené krajině postoupit do okresního přeboru.

Knap tady nejen diriguje hru, ale i mladší spolubojovníky. Právě oni ho u Rakovnického potoka drží. „Do Pustovět jsem měl jít dřív, abych si fotbal v nižší soutěži užíval. Teď mě tady drží to, že mladí kluci něco chtějí dělat, zlepšovat se. Chodí na tréninky, snaží se. Kdyby to tak nebylo, už bych tu nebyl,“ říká muž, který si trénování vyzkoušel rovněž na Tatranu Rakovník u dětí, což ho chytilo ještě víc než dospělí. „Tehdy tam vypadl trenér u týmu, kde hrál můj syn. Tak jsem chtěl pomoci a musím říci, že tohle by mě táhlo víc. U dětí vidíte, že chtějí, kdežto dospělí se někdy naopak chovají jako děti a já z toho mám zbytečné nervy. Přitom u fotbalu se chci hlavně bavit,“ říká muž, jenž prožil ještě starou fotbalovou školu, a proto ho dnes někdy zástupci nové generace trochu zlobí.

Zažil bezpočet tvrdých bitev, ale na otázku, na jaký zápas vzpomíná nejraději, odpoví hned: v Novém Strašecí. Mutějovice se tam tehdy v posledním kole zachránily a Knap toho byl hlavním strůjcem. „V poločase jsme prohrávali, ale nutně jsme potřebovali vyhrát. Mně se druhý poločas neskutečně povedl, dal jsem hattrick a vyhráli jsme 3:2. Skvělý pocit mi trochu pokazil domácí trenér Pinda Mrázek. Když jsem mu podávat ruku, tak byl naštvaný, že mu lidé nadávají, že nám to nechali. To mě mrzelo, protože to byl skvělý zápas,“ vzpomíná.

Jaroslav Červený (vlevo) je podle ankety Deníku Nejpopulárnějším fotbalistou Rakovnicka.
Nejpopulárnějším fotbalistou okresu je Jaroslav Červený

Co se týče oblíbeného spoluhráče, s nímž hrál skoro poslepu, jmenuje Roberta Koláře. Provázel ho vlastně už od mládí v Zátiší Rakovník, pak i v Mutějovicích. „Nakonec za mnou na chvíli přišel i do Pustovět. O sobě jsme opravdu věděli,“ pochvaluje si Jaromír Knap.

Ten teď začne spřádat myšlenky na to, aby se jeho týmu v okresním přeboru Rakovnicka dařilo lépe než v rozehrané minulé sezoně, kdy byl poslední. Přiznává, že by byl raději, kdy se vše rozhodlo sportovní cestou, ale když už Pustověty dostaly šanci, budou o ni bojovat. „V Pustovětech to neslyší rádi, ale já bych raději hrál třetí třídu. Už kvůli těm mladým klukům, kteří by se víc dostali do hry. A co si budeme povídat, když hodně prohráváte, musíte být hodně silný mentálně, abyste to dal. Je třeba tým posílit, ale po pandemii není kde brát, týmy budou mít potíže – nejen my. Nebude to lehké, ale když se pustíme do pořádného tréninku a povede se někoho přivést, můžeme se zachránit,“ dodal Jaromír Knap.

Velká osobnost fotbalu na Rakovnicku.