Důležitá byla skutečnost, že kádr zůstal i přes neúspěšnou sezónu stále stejný. „Sestupu jsme se museli postavit čelem. Nebudeme si nic nalhávat, byl zájem o některé hráče do ostatních týmů, ale všichni jsme měli v hlavě jasný plán. Protože pokud by se nepostoupilo ihned, tak těžko říci, jaké vyhlídky by pak měl fotbal v Lišanech. S touto rovnicí jsme také vstupovali do soutěžního ročníku, pro postup udělat absolutní maximum. Povedlo se, většinu zápasů jsme odehráli vždy s několika hráči na lavici a bojovali jsme jeden za druhého,“ popisuje ukázkový příklad odhodlání lišanský kapitán Zdeněk Řepka.

Jelikož v loňském roce z okresního přeboru sestupovaly hned čtyři celky, zelenobílí sice byli jedním z aspirantů na vítěze, ale rozhodně nebylo nic jistého. Mezi dalšími sestupujícími byla Olešná, Rynholec a Řevničov. Lišany ve 22 zápasech dokázaly vstřelit 120 branek do sítě soupeřů a pouhých 20 inkasovat.

Jejich nejlepším střelcem se stal Jakub Feher se třiceti zásahy. „S ohledem na tabulku, tak musím jako největší soky zmínit Řevničov, Rynholec a nakonec i Sýkořici, kde mají dobrou směs hráčů. Tyto týmy předváděly dobré výkony a neustále nás stíhaly. Naopak my museli být na pozoru a nedovolit si ztrátu bodů. Ale když to vezmu z druhé strany, tak největším soupeřem jsme byli my sami sobě. Ono po několika výhrách za sebou má člověk tendenci být sám se sebou spokojený a trochu polevit. Tomu jsme se museli vyvarovat,“ poodkrývá neméně důležitou část procesu postupu brankářská jednička.

Přeci nakonec byly dva zápasy, ve kterých lídr ztratil. Hned v začátku soutěže remizoval s Řevničovem a ve 20. kole okusil hořkost vlastní medicíny, když na hřišti Sýkořice vysoko prohrál. „V úvodním utkání jsme vlastně hledali svoji tvář a to nám trvalo nějaká tři kola. Řevničov stále má svoji kvalitu, tudíž jsme s remízou byli spokojeni. Sýkořice zvládla utkání především po taktické stránce, když se soupeř poučil z předchozího debaklu. Neřekl bych, že jsme něco podcenili, sice jsme drželi míč na svých kopačkách, ale Sýkořice nás do žádné velké příležitosti nepustila a sama potrestala naše chyby. Nakonec pro nás byla prohra dobrá, protože jsme se opět probrali a do konce soutěže už jsme neklopýtli,“ potvrzuje kapitán, že i prohry jsou v cestě kupředu nesmírně důležité.

A co Lišany čeká v sezóně následující? Rozhodně nic jednoduchého! Jistým sestupem A týmů Hředel a Zavidova bude okresní přebor velmi kvalitní. „Popravdě se velmi těšíme zpět. Nic proti soupeřům ve třetí třídě a se vším respektem k nim, ale i při pohledu na tabulku jsou vidět obrovské odskoky. Raději prohrajeme o jednu či dvě branky, než abychom si v 15. minutě byli jisti výhrou. Letní příprava bude standardní. Nyní díky zkušenosti se III. třídou máme svoji herní tvář, kterou si chceme zachovat. Uvidíme, jak se nám bude dařit nahoře, ale každopádně nebudeme chtít hrát druhé housle,“ odhodlaně zakončil hodnocení sezóny a výhled do budoucnosti srdcař Zdeněk Řepka.