Jeho jmenovec býval slavným hráčem. Přemysla Bičovského znal celý fotbalový národ a třeba fanoušci Bohemky na něj vzpomínají dodnes – právě on je dovedl k jedinému mistrovskému titulu a také do semifinále Poháru UEFA.
Václav Bičovský takového věhlasu nedosáhl, ale na Rakovnicku platí roky za dobrého fotbalistu. Vystřídal vlastně jen dva blízké kluby. Jako malý začal v Roztokách, ale nakonec se v dospělosti vrátil do Pustovět, kde celý život bydlí.
V týmu se cítí dobře i teď, když omladil. „Mužstvo vypadá dobře. Hodně mladíků – já se trochu vymykám – navíc poctivě trénují a makají. Chceme být víc v klidu než v minulé sezoně, kdy nám sestup hrozil až do konce,“ hlásí Václav Bičovský.
První krok ke klidu udělaly Pustověty docela nečekanou výhrou 3:2 na hřišti Jesenice. Právě Bičovský duel třetím gólem rozhodl. „Kopal jsem roh, ale míč se ke mně vrátil. Vyšla mi však klička na protihráče a pak jsem zkusil z úhlu vypálit. Šlo to na zadní tyč, docela hezký gól,“ usmál veterán pustovětské sestavy.
Bohužel chvíli na to ho zradilo zdraví a musel odstoupit. Čeká ho dlouhá pauza. „Prostě nejsem mladý a praskla mi kůstka. Takže noha musela na měsíc do gypsu, kluci to musí teď zvládnout beze mě,“ lituje.
Zavzpomínal i na svůj nejlepší zápas v kariéře, či lépe řečeno výkon. Broumům nastřílel šest branek a jeho tým vyhrál 6:0. „Je to fakt dávná historie, to mi bylo nějakých dvacet. Ale tehdy mi tam fakt padlo všechno, do čeho jsem kopl,“ směje se při fajn vzpomínce.
A jak dlouho ještě bude Václav Bičovský pustovětskému fotbalu a jeho mladíkům v krásném areálu pomáhat aktivně? „Já budu hrát, dokud to půjde. Bohužel zdraví k tomu říká svoje, takže uvidíme, kolik toho ještě zvládnu,“ dodal Václav Bičovský, Osobnost Deníku pro tento týden.
close
info
Zdroj: Alžběta Brabcová
zoom_in
Václav Bičovský (zcela vpravo v zápase proti Pavlíkovu)
