Můžete čtenářům přiblížit svoji fotbalovou kariéru?
Do dvaceti let jsem hrál za Kladno. Hrál jsem žákovskou a poté dorosteneckou ligu a v šestnácti letech jsem přešel do A mužstva dospělých. Půl roku jsme hráli druhou ligu, já jako mladý střídal, hrál jsem pouze jeden zápas. Po sestupu jsem už pravidelně hrál třetí ligu. Tu jsem hrál tři roky. Poté po neshodách s vedením a nesplněných slibech, jsem bohužel i s pomocí právníka přestoupil. Měl jsem nějaké nabídky, jednu také prvoligovou, tenkrát Lázně Bohdaneč, ale ze všeho sešlo a já přestoupil do Německa do klubu 1.FC Schwandorf. Po devíti letech jsem se vrátil do Čech a hrál už pouze krajské soutěže a poté okresní přebor.

Je něco, co byste dneska udělal ve své kariéře jinak?
Je pravdou, že jsem jako mladý dospívající puberťák fotbalu nedal úplně všechno, ale nic bych dneska neměnil. I ta zranění, která přišla před nabídkami z vyšších soutěží, mi otevřela oči a jsem přesvědčen, že to tak mělo být. Myslím, že jsem nebyl takový talent, abych pravidelně hrál druhou nebo třetí Bundesligu, i kdyby ano, tak bych možná před pár lety skončil a nic bych neuměl. Proto jsem se raději dovzdělal a trochu vše přehodnotil. Jak říkám, nic bych neměnil a moc rád na to všechno vzpomínám.

Co říkáte na současnou situaci v českém fotbale?
Situace v českém fotbale není vůbec růžová. Jsem rád, že teď reprezentaci trénuje pan Šilhavý, v mých očích byl pan Jarolím pouze arogantní, ale nic moc trenér. Když jsem byl v dorostu, všude byli TSM tréninková střediska mládeže a to dneska strašně chybí. Práce s mládeží je dnes velice špatná a to se musí změnit, jinak bude moc dlouho trvat než nám vyroste nový Rosický, Nedvěd atd. Takže lépe pracovat s mládeží, to si myslím já.

Na kterého spoluhráče nebo trenéra nejraději vzpomínáte?
Tak spoluhráč jednoznačně nejlepší Ota Mačura, se kterým jsem strávil devět let v Německu a několik let v první lize sálového fotbalu. Nejen výborný hráč, ale skvělý kamarád a člověk. Zažili jsme toho opravdu hodně nejen na fotbalovém hřišti, ale i mimo něj. A doufám, že ještě zažijeme. Trenérů, na které rád vzpomínám, je hodně. Řekl bych, že všichni. Od malička Zdeněk Bartoš, můj táta, na SK pan Vosyka… Bylo jich hodně a nerad bych na někoho zapomněl. Všichni mi dali něco. V dospělém fotbale to byl pan Miroslav Koubek, výborný trenér. Je tu ale jeden, na kterého nikdy nezapomenu, a to je Miroslav Beránek. Oba jsou to skvělí trenéři, kteří trénovali anebo trénují ligu, reprezentaci. Pan Beránek byl na Kladně pouze jednu sezonu, ale zanechal tam skvělou stopu, zachránili jsme pod jeho vedením třetí ligu. Byl nejen skvělý trenér, ale také skvělý člověk. Pan Beránek v mém srdci zanechal tu největší stopu.

Jak jste se dostal k trénování?
K trénování jsem přišel jako slepý k houslím. Já neměl nikdy ambice jako trenér, byl jsem vlastně přemluven. Ale musím říct, že když už jsem do toho vlezl, tak budu moc rád, když se nám povede. Udělám pro to, co budu moct, ale není moc času. Nejen já, ale i hráči na trénink nemají mnoho času. Ale je to důležité, abychom ten míč viděli i jindy než jen při zápase. Trénování je hlavně o psychologii, v okresním přeboru zcela určitě. Olešná má dle mého názoru fotbalově jasně nejlepší mužstvo v okresním přeboru, ale naše prohry vznikají v hlavách hráčů a ne ve fotbalových kvalitách. Mým úkolem je, abychom táhli všichni za jeden provaz a byli opravdová parta.

Je něco, co vás při fotbale dokáže vytočit?
Těch situací je strašně moc. Nemám rád nespravedlnost. Bohužel jsem zažil několik zápasů, kdy rozhodčí řídil utkání tendenčně pro jedno mužstvo. Píšu to velice slušně, protože jinak bych se zase rozčílil. To je něco, co nenávidím a nikdy to nebude jinak. Občas je to některý z protihráčů, ale to jsou jen emoce, které se po zápase uklidní a podáme si ruce. Ale ty rozhodčí, kteří dokážou za pár peněz udělat z fotbalu frašku, to je něco, co je ve mně pořád. To po zápase nezmizí. Měl jsem spoluhráče, který říkal, že ukončí fotbalovou kariéru ranou pěstí rozhodčímu a také to splnil. Musím říct, že k tomu někdy nebylo i u mě daleko.

Roman Zadák, 40 let
Bydliště: Olešná
Narozen: 26. 3. 1978
Povolání: ředitel – Att Investments CZ SE
Znamení: Beran
Další oblíbené sporty: mám obecně rád všechny sporty, ale jednoznačně teď vede golf
Oblíbené jídlo: Svíčková a houbová omáčka od mojí maminky
Oblíbené pití: dobrý karibský rum
Oblíbený film: Skoro všechny české komedie – Pelíšky, Pupendo, Vesničko má středisková atd.
Oblíbené hudba: můžu všechnu hudbu, ale nejraději poslouchám 80. a 90. léta

Miloslav Doležal