Opora týmu z první A třídy penalty zahrává pravidelně. I proti Fastavu byla na ni určená. Kobzinek měl sice v nohách těžký duel, přesto mladého gólmana Šišku překonal a zaznamenal čestný úspěch klubu, který si o víkendu připomínal výročí sta let od založení Sokola v Újezdci.

Na sobotní zápas s ligovým mančaftem amatéři z městské části Uherského Brodu jenom tak nezapomenou. „Byl to zážitek. Je vidět, že kluci ze Zlína mají naběhané. Pro nás to byl nejen kondiční trénink, ale hlavně svátek, zábava. Jsme rádi, že jsme to absolvovali,“ přiznává Kobzinek.

Porážku 1:8 nikdo neřešil. „Kluci nehráli určitě naplno, i tak to byl obrovský rozdíl,“ uvedl domácí kapitán.

Zatímco zbytek týmu si proti ligovému celku zahrál vůbec poprvé, Kobzinek na začátku kariéry proti Zlínu už jednou nastoupil. Bylo to dokonce v soutěžním utkání. „Když jsem nastupoval v Uherském Brodě a ještě hráli divizi, tak jsme se v poháru utkali právě se Zlínem. Na výsledek už si nepamatuji, jenom vím, že jsme prohráli,“ usmívá se.

Rodák z Uherského Brodu strávil většinu kariéry právě v Újezdci, kam zamířil po konci vojenské služby v roce 2004. Předtím hrával za dorost i muže v ČSK, kde slavil i postup z krajského přeboru do divize, kterou si i rok zahrál. Nyní je jeho druhým domovem hřiště v Újezdci.

I když toho Kobzinek v kariéře odehrál spousty, fotbal chce hrát dál. „Konec v hlavě pořád někde je, přece jenom mi bude už pětatřicet let, ale mám hodnou manželku a minimálně rok ještě pokračovat budu,“ říká.

V Újezdci chtějí v příští sezoně odčinit nepovedený letošní ročník. Zatímco předtím hráli Kobzinek a spol. tři roky v popředí tabulky a dvakrát soutěž dokonce vyhráli, letos se po omlazení týmu až do posledního kola zachraňovali. „Nakonec jsme to zvládli,“ oddechl si nejen zkušený fotbalista.

V tradičním klubu všichni věří, že další ročník bude i díky posílení mužstva mnohem lepší.