Zeptali jsme se delegáta první fotbalové ligy a také rozhodčího Miroslava Aksamita, co si o udělených trestech myslí.

„Otázka výše trestu je vždycky problém. Myslím, že je možné to vzít analogicky z pohledu trestního práva, které akcentuje spravedlnost trestu. Aby byl spravedlivý, nesmí být ani moc přísný, ani moc mírný. Má být přiměřený spáchanému přestupku. V minulosti byl zastáván názor, že čím přísnější trest, tím účinnější, což se ukázalo jako nesprávné. Na druhou stranu je přísnost nutná, neboť pokud nebudou přestupci řádně potrestáni, neodradí je to od dalšího nesprávného jednání a také další přestupci, na které by to mělo působit jako prevence, nebudou mít zábrany a budou se bez obav dopouštět uvedených činů.

Další otázkou je, jak má být trestán oddíl, který v podstatě za zkrat jedince nese odpovědnost podle disciplinárního řádu (DŘ), ale ve skutečnosti může takové chování jen těžko ovlivnit. Je to otázka výchovy, temperamentu, sociálního prostředí, ze kterého jedinec na hřiště přichází apod. Nicméně každý ví, když sedá do vozidla, jaký postih ho čeká například za požití alkoholu nebo způsobení dopravní nehody a musí s následky počítat.

Zmiňovaný trest je udělen v dolní hranici, protože pokuta kolektivům podle DŘ může být udělena až do výše deseti milionů korun, trest zastavení závodní činnosti se uděluje v rozsahu od 6 měsíců do 5 let, takže je také v té nižší sazbě. Uvidíme, jaký bude mít trest výsledek. Nevím, jakou má uvedený hráč minulost, samozřejmě pokud se jedná o „recidivistu“, měl by být trest podstatně vyšší, pokud ne, zdá se, že je udělen v obvyklé výši.

Ve své podstatě je nejdůležitější, aby podobné situace z fotbalu zcela zmizely, což ale bude obtížné, protože tento sport s sebou vždy ponese určité emoce.“