Důležité je zapracovat do týmu nové a mladší hráče, kteří ovšem potřebují čas, aby získali pro ně cenné zkušenosti. Udělali jsme rozhovor s Robinem Ambrožem, který pro místní fotbal dýchá už osm let.
Právě před tímto časem se na Lány přistěhoval za prací a moc si chválí zdejší fotbal a vůbec kamarády, které si záhy našel. Robin má v týmu na starosti předzápasové a tréninkové rozcvičky, dál už s kádrem pracuje bratrská dvojice Rajglových.
Co se u fotbalu na Lánech změnilo od doby, co vás nevede Milan Dvořák?
Aktuálně nás trénuje bratrská dvojice Milana a Petra Rajglových. Ve vedení oddílu dostali příležitost noví lidé, což přináší nové nápady a názorové proudy. Myslím, že každá organizace (nejen fotbalová) potřebuje čas od času nový impuls. Bývalým funkcionářům je potřeba poděkovat, protože odvedli kus dobré práce a obětovali fotbalu na Lánech spoustu volného času.
Někteří lidé vás tipovali jako aspiranta na návrat do I. B třídy, ale vy jste v tabulce na 11. místě, jaké ambice máte?
Když sestoupíte z vyšší soutěže, tak se samozřejmě myšlenka na návrat zpět nabízí. Našim prvořadým cílem ale byla především generační obměna úspěšného týmu z předchozích let. Čas bohužel nelze zastavit a poměrně úzký kádr, který spolu hrál prakticky 8 let, co hraji za Lány, bylo nutné přebudovat. Někteří hráči (Milan Dvořák ml., Michal Pleiner a David Dudášik) zůstali na hostování ve vyšších soutěžích. Proto dnes v A týmu Lán najdete mnoho mladých hráčů i z kategorie dorostu. Jsou to hráči s velkým potenciálem a příslibem pro budoucnost, je ale potřeba, aby nasbírali potřebné zkušenosti a postupně dokázali prodat to nejlepší, co v nich je. Aktuálně bychom rádi stabilizovali výkony celého týmu a hráli „klidný" střed tabulky. Věřím, že v následující sezóně mohou být naše cíle zase o kousek smělejší.
Ovšem v okresním poháru jste si zatím vedli velice slušně…
Ano, pravda. Mezi naše současné ambice můžeme jednoznačně zařadit okresní pohár. Podařilo se nám postoupit do finále a pevně doufám, že v něm dokážeme uspět a fanoušci nám vytvoří perfektní atmosféru.
Nedávno přibyly do vašeho týmu nové míče, které si v penaltovém rozstřelu přímo s předsedou FAČR p. Peltou vykopali vaši hráči, když vrátili obálku s větším finančním obnosem, kterou našli na hřišti, do rukou majitele p. Učíka. Jak se v týmu k tomuto gestu stavíte?
Samozřejmě si jejich chování velmi vážíme, protože v dnešní době už bohužel nelze považovat podobná gesta za samozřejmost. Těší nás, že svým přístupem dokázali udělat pozitivní reklamu lánskému fotbalu. Jsou to mladí kluci a vidina nových věcí nakoupených za nalezené peníze byla určitě silná. Nakonec ale ukázali charakter, který jim může spousta dospělých závidět. Vydobyli si tím uznání a respekt v kabině. Jednomu z nich, Karlu Pelcovi, se touto cestou omlouvám, protože jeden z jeho míčů jsem na včerejším tréninku píchnul o brankovou konstrukci. Kdyby ale býval přišel na trénink, tak by to věděl (smích).
Na vašem hřišti hrají nově i ženy FK Rakovník, sledujete jejich zápasy?
Osobně jsem časově velmi vytížený, takže jsem si čas ještě nenašel, ale vím, že zejména mezi mladšími hráči jsou jejich zápasy oblíbené. Jenom doufám, že mají čas sledovat i taktickou a technickou připravenost hráček a neposuzují pouze jiné parametry (smích). Rakovnické ženy jsou inspirací pro lánské holky, a tak u nás vznikl i dívčí tým. Fotbal na Lánech tak již není pouze ryze chlapskou záležitostí. Rádi jim poskytujeme zázemí a držíme palce, protože dobře víme, jaký je fotbal dřina.
Kolikrát v týdnu trénujete, nemáte problém s malým počtem hráčů?
Zimní přípravu jsme zahájili již na začátku ledna. Trénovali jsme 4x týdně. Dva tréninky v týdnu jsme absolvovali společně s týmem Rynholce na jejich umělé trávě. Jeden trénink byl kondiční v místní tělocvičně a v neděli nás čekal „oblíbený" výběh do lesa. Dvouměsíční tréninkový blok jsme zakončili soustředěním v Žihli, kde jsme sehráli přátelská utkání s týmy z Mladotic a Kralovic. Aktuálně se scházíme 2x týdně na trénincích společných pro A i B tým. Hráčská základna by mohla být o trochu širší, ale pokud se nám budou vyhýbat zranění ve větším počtu, tak zbytek sezóny určitě zvládneme.
Jakou roli máte v týmu vy a co pro vás fotbal na Lánech znamená?
V současnosti mimo mé „herní povinnosti" pomáhám s fyzickou přípravou hráčů a vedu předzápasové a tréninkové rozcvičky. Fotbal na Lánech má v mém životě poměrně zásadní místo (moje přítelkyně by mohla vyprávět). Když jsem se do Lán přistěhoval před osmi lety z východních Čech, byl to mimo mou práci víceméně první kontakt s místními. Našel jsem si zde spoustu kamarádů a dodnes jsem jim vděčný za to, jak mě dokázali přijmout mezi sebe.
Myslíte si, že je OP těžší než tenkrát, než jste postoupili do kraje?
Nemyslím si, že by byl těžší. Určitě je ale soutěž vyrovnanější. Hodně záleží na aktuální formě jednotlivých týmů a předem odhadnout výsledky jednotlivých zápasů je mnohem obtížnější než v minulosti.
V posledním zápase jste prohráli se Mšecí doma, myslíte si, že tento tým bude favoritem na postup?
Jednoznačně považuji Mšec za hlavního aspiranta na postup. Dobře si pamatuji zápasy před několika lety, kdy jsme je dokázali pravidelně porážet. Trochu v tom vidím paralelu s aktuální situací na Lánech. Měli poměrně mladý tým, který sbíral zkušenosti. Dnes je to kompaktní celek s velmi dobrou přechodovou fází do útoku a víceméně stabilními výkony. V neděli byli snad kromě konce prvního poločasu po celý zápas lepším týmem a zaslouženě vyhráli.
Do kterého místa byste se chtěli na konci jara umístit vy?
To si netroufnu tvrdit, to je spíše otázka na náš trenérský tandem, případně na vedení oddílu. Osobně by se mi líbilo šesté místo, což je číslo mého dresu.
