Pro lepší konkurenci jsme byli přihlášeni právě do této soutěže, ve které jsme spřehledem zvítězili. Od příštího roku tak budeme startovat vdivizi mladších žáků, kterou bychom chtěli samozřejmě také vyhrát, i když do této věkové prakticky ještě rok nepatříme,“ rekapituluje malý fotbalista, který se na triumfu podílel řadou branek a ještě více gólovými přihrávkami. „Pořád mi víc baví góly připravovat, než je střílet. Vždy se dívám, jestli není někde lépe postavený spoluhráč.“

„Jelikož jsme byli ještě v přípravkovém věku, tak první sezónu, kterou jsme sehráli na velkém hřišti a o jedenácti hráčích, beru jako přechodovou část. Víceméně to byla příprava na divizi, která nás čeká od podzimu. Myslím,že jsme se dostali do kvalitativně o dvě až třitřídy lepší soutěže, než bychom hráli tady na Příbrami, protože bychom hráli okresní přebor přípravek, což by pro kluky nebylo vůbec žádným přínosem. Ani vI.A třídě nám většina mužstev nestačila, ale byl tam fyzický tlak, který jsme museli překonávat zejména u týmů, které chtěly postoupit a které proti nám stavěly ročníky 94 a v některých případech i ročníky 93,“ přibližuje netradiční krok trenér Ervín Reichenauer.
Na konci června tak technicky dobře vybavený středopolař zažil velkolepé oslavy. „Bylo to fantastické. Na hřiště jsme přinesli ten velký pohár, do kterého jsme nalili dětský šampus a dokud nebylo vše vypito, nesměli jsme domů,“ směje se Tomáš Bystřický.
Řehole stéměř každodenním cestováním tak byla bohatě vykoupena. „Když je sezóna, jezdíme do Příbrami čtyřikrát týdně: vpondělí, ve středu, ve čtvrtek a vpátek. Navíc o víkendech na zápasy. Mnohokrát je ale na středu sjednán přátelský zápas, takže jezdíme až třeba do Tábora a podobně. Jediným volným dnem tak je vlastně úterý. Zvládám to ale dobře. Moc mi podporují rodiče, kteří mne do Příbrami vozí.“
Pravidelné pendlování by ale mohlo za dva roky skončit. „Trenér staví penzion, ve kterém počítá sněkolika lůžky pro mladé fotbalisty. Od šesté třídy se tak mohlo vše změnit, ale to je ještě hodně daleko. Zatím se mi zdomova vůbec nechce. Bude záležet, jak se to bude všechno vyvíjet.“ Jako každý malý vrcholový sportovec si i Tomáš Bystřický užil letní prázdniny jen zčásti. „Dostali jsme měsíc volno, ve kterém jsme vůbec nesměli kopnout do míče. Třiadvacátého července už jsem se musel hlásit vPříbrami. Nyní nás čeká týdenní soustředění, tréninky, přátelské duely a již osmnáctého srpna začíná sezóna.“
A jak vidí Tomáše Bystřického Ervín Reichenauer? „Už když byl Tomáš kmenovým hráčem Sparty Praha, přemýšlel jsem o něm. To je tak čtyři roky zpátky. Říkal jsem si, že by nám typově zapadal do koncepce, kterou jsme chtěli na Marile u ročníku 96 vytvořit. Sledoval jsem ho tedy delší dobu a samozřejmě jsem uvítal to, že byl vdaný moment volným hráčem. Trenéři Sparty mají filozofii prosazování fyzicky zdatných hráčů, a proto Tomáše zkádru vyřadili, protože on nepatří právě ktěm typům, který by byl fyzicky disponován, zejména co se týká vzrůstu, i když nelze hodnotit děti tohoto ročníku již nyní, jelikož fyzické dispozice se mění a vněkterých případech i velice bouřlivě. Avšak Tomáš je velice dynamický hráč, který dokáže pracovat sbalónem ve veliké rychlosti, tak typově zapadl do našeho týmu zejména tím, že se dokáže prosadit přímočarostí, přímým tahem na branku a svojí individuální technikou, kdy velice dobře pracuje vpozicích jeden na jednoho, když se nebojí jít do zakončení a dokáže se prosadit před brankou soupeře. Typově spíš spadá do záložní řady, ale je to hráč, který kdykoliv může hrát v útočné formaci.“