Dohodu posvětily výkonný výbory obou klubů a veřejnost s ní prostřednictvím médií včetně Rakovnického deníku seznámili předsedové obou klubu Jiří Froněk za Tatran a Miroslav Jirásek za SK.

O které přesně se jedná kategorie a jak vše proběhne papírově?
Miroslav Jirásek: Jde o mládež ve věku 11 až 18 let, tedy o mladší a starší žáky a mladší a starší dorost. Všichni hráči z těchto kategorií přejdou pod hlavičku SK, ale v těchto soutěžích můžeme tým přejmenovávat podle naší libosti a my jsme se rozhodli pro společný název Rakovnicko. Má simulovat spolupráci nejen SK a Tatran, ale také SKP Rakovník a kluby napříč regionem. Ty chceme motivovat, aby do projektu Rakovnicko svoje nejlepší hráče půjčovali, my je pomáhali vychovat a pak je zase vrátili.

Jak dlouhá a náročná jednání byla?
Jiří Froněk: Je to zvláštní, ale vlastně jsme se dohodli hned na první schůzce. Byl jsem pověřen výborem Tatranu, aby se sešel s předsedou SK panem Jiráskem, nicméně přišel jsme tam s návrhem, který realizován být nemohl kvůli administrativním důvodům. Proto jsme se domluvili, že budeme mládež hrát pod IČO SK Rakovník, ale s hlavičkou Rakovnicko. Zhruba během dvouhodinového jednání jsme si nastínili zásady, jak by vše mělo vypadat. Na začátku projektu, během jeho fungování a v případě že nastane nějaký problém, tak i při rozvázání smlouvy.

Kdo návrh vypracoval, nebo společnými silami?
Jiří Froněk: Do papírové podoby zpracoval zásady spolupráce pan Jirásek, vše se pak doladilo na výkonných výborech SK i Tatranu. Výsledkem byla jednostránková Smlouva o spolupráci a rozpracovaných sedm stránek Zásad spolupráce. Základem je, že oba kluby si ponechají svoje přípravky a dospěláky, byť i tam je do budoucna nastíněna spolupráce, jak by to všechno mohlo fungovat.

Jak to bude s využitím areálů?
Jiří Froněk: Budeme využívat oba, jak SK plus Zátiší tak Šamotku, to je v zásadách také rozpracováno. Do detailů to můžeme ale udělat až ve chvíli, až budeme vědět, co budeme hrát za soutěže u žáků, protože SK útočí na prvenství v krajském přeboru a tedy postup do divize. Tam ale předejít problémům, proto jsme už nyní vytvořili zkušební tým a ten si zahraje s divizními protivníky, abychom viděli, zda na ně stačí. Rádi bychom se vyhnuli případnému fiasku.

Jaký bude klíč při odchodu hráčů z dorostu do dospělé kategorie?
Miroslav Jirásek: Je velmi jednoduchý. Tím, že jsme si nechali svoje přípravky, tak pokud přijde do žáků někdo z přípravky Tatranu, z dorostu logicky zamíří zase do Tatranu. A děti půjčené z vesnic patří nadále jim a s dovršením osmnáctého roku se také vrací do mateřského klubu. Samozřejmě může nastat varianta, že my nebo Tatran budeme mít zájem zařadit kluka z nějaké vesnice mezi naše dospělé. Pak je tady dohoda, že budeme ctít zásadu výš postaveného klubu. Dostane tedy pozvánku od SK, a pokud ji z nějakého důvodu odmítne, může se o něj ucházet Tatran. Vše samozřejmě se svolením mateřského klubu hráčů.

Jiří Froněk: V zásadách spolupráci je přesně popsáno, jak to s hráči bude. Je tam počítáno i s tím, že o hráče může mít zájem nějaký klub z vyšších soutěží a jak by se pak rozdělily prostředky, které za něj utržíme.

U jednání bylo nutné, abyste si sedli také lidsky. Předpokládám, že tam problém nenastal, v obou klubech jsou ale jednotlivci, které druhou stranu nemusí…
Jiří Froněk:
No nepoprali jsme se… (úsměv). Jinak máte pravdu, ale hned na začátku jsme si k personálním věcem něco řekli. Vycházeli jsme ze stávajícího stavu a po prvních jednáním jsme viděli, že ze strany SK tam nejsou jiné úmysly než spojení sportovní kvality. Na čem jsme se domluvili, to funguje a není zatím důvod z toho vystupovat. Výtky ani výčitky jsme nezaznamenali na Tatranu ani od rodičů.

Miroslav Jirásek: Také my to konzultovali s trenéry, zaměstnanci, rodiči. Nejhorší názor, který jsme slyšeli, byl: Nelíbí se mi to, ale myslím, že je to tak správně. Jde o optimalizaci všech zdrojů od finančních po lidské, takže si myslím, že pokud se chceme zvedat – nebo lépe řečeno už ne padat, jinak to ani nejde. Vezměte si jen autobusy na zápasy, to jsou statisíce za sezonu. A když pak ve městě tříštíme síly při shánění podpory sponzorů nebo města, je to kontraproduktivní.

Co na to říká vedení města, které si podobné spojení přálo?
Jiří Froněk: Požádali jsme pana starostu Luďka Štíbra o schůzku a ten naši informaci o spojení mládeže kvitoval a snad ten samý den předal i dalším členům Rady města. Bavili jsme se o možnostech financování, ale nic konkrétního ze schůzky ještě nevyšlo. Zatím jsou to přísliby, nemá cenu je konkretizovat. Ufinancování projektu bude základem, aby z toho nevznikl žádný problém. Zatím ale nevíme, jaké soutěže budeme hrát, přesný finanční výhled tehdy ještě udělat nemůžeme.

Když jste zmínili financování, jak to bude s účty, bude mít projekt Rakovnickou nějaký svůj?
Miroslav Jirásek: Bude. Budou na ně chodit příjmy z našich největších přispěvatelů, což jsou Národní sportovní agentura, Město Rakovník a členské příspěvky. S účtem bude nakládat SK, ale Tatran má k účtu přístup také a může všechny transakce kontrolovat. Transparentnost je díky přístupu dvou klubů ještě větší. Je to také příslib, že když někdo půjde okolo a bude se mu náš projekt líbit a bude chtít na něj přispět, rovnou uvidí, že peníze nekončí v černé díře, ale opravdu je z toho financována mládež.

Kolika se projekt Rakovnicko týká dětí?
Miroslav Jirásek: Dorosty budou určitě jen dva, starší a mladší. Žáků bude víc, starší minimálně dva týmy, v mladších odhadem tři týmy. Hrubým odhadem to bude 120 – 140 dětí.

Jak to bude s trenéry, máte jich dostatek?
Miroslav Jirásek: Je to obstojné, ale mohlo by to být lepší. Opět se to týká částečně financování. Nechceme, aby děti vedl jen někdo, kdo šel kolem potoka, ale aby to byli lidé, o které se můžeme opřít a kteří jsou fundovaní. My bychom rádi na licence přispívali, ale nestojí to málo peněz, ty vyšší i patnáct nebo dvacet tisíc korun. Nám by stačily licence nižší, ale když budete mít u každého týmu 2-3 trenéra, tak se vám to vyšplhá ke sto tisícům. Také tohle je třeba výzva k veřejnosti, kdyby nám někdo chtěl s takovou věcí pomoci, budeme rádi.

Jiří Froněk: Z trenérů je vytvořena skupina, která spolu v VV obou spolků bude projekt řídit. Za SK tuto skupinu zaštiťuje Marek Pavlík, za Tatran Petr Vecka. Šéftrenér zatím není ustanoven, zde uvidíme časem, jak se bude situaci vyvíjet. Zásadní věci rozhodnou oba výkonné výbory.

Na závěr se zeptám, zda projektu skutečně věříte, že bude fungovat a posune rakovnický fotbal o stupeň výš?
Miroslav Jirásek: Kdybychom tomu nevěřili, nepodepsali bychom to. Vidím to i na odezvě všech v klubu, v naprosté většině je pozitivní. Beru to jako takový meč nad námi, že ti, co o tom budou rozhodovat, nesmí dělat přešlapy, aby se mládež zlepšovala. Uvidíme, kolik během pár let vychováme nejen pro naše týmy, ale i pro okres hráčů. To nám dá nejlepší zpětnou vazbu. Úspěch projektu nebudeme určitě hodnotit po jednom roce, ale třeba za čtyři pět let. Potom si můžeme říci, jestli to mělo hlavu a patu. Když mít nebude, můžeme se slušně rozejít, ale já věřím, že se to nestane.

Jiří Froněk: Dohoda byla rychlá, vlastně jsme vše podstatné dali dohromady už na první schůzce dne 6. dubna. A nikdo z nás nechce, aby to byl projekt na jeden, dva roky. Chceme dlouhodobou spolupráci a zlepšit úroveň mládeže na Rakovnicku.