Třinácté místo, sedmnáct bodů. To je hodně málo?
Je to špatné. Chtěl jsem 21 bodů, abychom byli na nule. Teď máme -4 a na jaře budeme muset hodně zabrat. Na druhou stranu, když se podívám na tabulku, od pátého, šestého místa dolů je pořadí hodně vyrovnané. 

Přitom začátek soutěže nebyl vůbec špatný…
Byl v pohodě. Už když jsem šel do Strašecí před rokem a půl, věděl jsem, že tam jsou starší kluci, kteří jsou náchylní na zranění. Bylo tedy jasné, že budeme muset trochu omladit. Lidí bylo málo, navíc nebylo ani béčko a zrušil se dorost. S patnácti hráči do pole a dvěma gólmany nám první rok celkem vyšel, zranění se nám víceméně vyhýbala. Na ně jsme teď dojeli druhou půlku podzimu. 

Asi nejvíc chyběl střelec Kaválek?
To, že dal téměř gól na zápas, mluví za vše. Byl na hřišti opravdu hodně znát. Bohužel, v devátém kole se zranil a pak už nehrál. Pak se zranili Mrázek, Mžourek, Beneš, tři duely kvůli červené nehrál Kapek a na rovinu říkám, že kdybychom museli hrát ještě dvě další kola, museli bychom je zrušit, nebo odehrát v deseti. Poslední dvě kola jsme hráli v jedenácti a tři, čtyři kluci nastupovali se sebezapřením.

V první polovině podzimu se vám dařilo střelecky, a to hlavně doma. Poté vám zvlhl střelecky prach. Přitom šance jste si vytvářeli i poté…
Na začátku to byly samé výsledky 5:0 a do čeho jsme kopli, to nám tam spadlo. Například se Lhotou jsme sedmkrát vystřelili na bránu a dali šest gólů. Lhota měla osm šancí a dala jednu. Od devátého kola to bylo naopak. Když už jsme prohrávali 0:1, věděli jsme, že je průšvih. Když jsme prohrávali o gól i čtvrt hodiny před koncem, šli jsme do toho na riziko a v závěru inkasovali další góly. Anebo jsme dlouho vedli a v závěru náskok ztratili, třeba v Tuchlovicích, Hvozdnici a Kutné Hoře. 

Mluvil jste hlavně o ztrátách. Naopak cennou výhru jste vybojovali v Libiši…
Když jsme tam jeli, věděl jsem, že fotbalově jsou na tom lépe a že pokud je budeme chtít porazit, musíme zahrát výborně do obrany a proměnit standardky. Celý týden jsme se na to připravovali a nakonec jsme tam z pěti standardních situací vstřelili tři góly. Tam byl výsledek hodně i o štěstí. 

Jaké další duely vás potěšily?
Se Semicemi jsme odehráli velice dobrý zápas a výborně jsme hráli i ve Hvozdnici. Když jsem se pak po zápase bavil s Luďkem Straceným, tak řekl: Byli jste lepší. Kdybyste nám dali gól na 3:1, tak asi nebylo co řešit… A šance jsme tam měli, několikrát jsme šli v přečíslení 2 na 1, nebo 3 na 2, Patrik Svoboda místo abych vystřelil na prázdnou bránu, ještě něco vymýšlel. Nakonec jsme tam padli po penaltách a byla to škoda. 

Naopak největší příděl jste dostali doma v posledním podzimním kole od Příbrami. To byl váš nejhorší zápas?
Příbram má všechny kluky kolem šestadvaceti let a hrál tam za ně čtyřiadvacetiletý kluk, který má profesionální smlouvu v Jablonci a je tam půjčený. To pak je od 70. minuty znát, když tam je někdo takový, kdo trénuje jako profesionál a nastoupí třeba na Marka Isteníka nebo Lukáše Mrázka, kterým bude za chvíli čtyřicet. Zde byl tedy problém, že mladší kluci vypadli a starší to neudýchali. Tam jsem nemohl klukům ani co vytýkat a byl jsem rád, že vůbec nastoupili. 

Podobný duel jste odehráli i v Rejšicích…
Tam to bylo to samé. Po dlouhé době nastoupil Beneš a Mžourek, který ale ještě nebyl úplně doléčen, hrát ale musel, protože nás bylo málo. Do poločasu to šlo. Když jsme dostali gól na 3:1, celý mančaft se úplně položil. 

Soutěž vedou Horky, myslíte si, že zaslouženě?
Určitě. Horky u nás hrály opravdu dobrý fotbal a zaslouženě vyhrály. Mají tam kluky z Benátek a opravdu se mi líbily. Dva hráči hráli na mistrovství Evropy v malém fotbale a je to opravdu o něčem jiném. Tyto ambiciozní kluby mají bohatého sponzora a míří výš. Ve Strašecí dřív také byly peníze, hrál tu třeba Flachbart, ale situace se změnila. Není béčko ani dorost a pak máme velký problém v týdnu odehrát pohárový zápas. Dříve se bralo na pohár třeba sedm dorostenců, to teď nejde.

A co bývalí dorostenci z okolí?
Já jsem s některými mluvil. S kluky, kterým je dvacet dva nebo dvacet tři a hráli za dorost v Kladně nebo v Rakovníku a hrají někde na vesnici. Ti jsou ale tak pohodlní, že než aby chodili třikrát v týdnu trénovat a dojíždět dvě hodiny na zápasy, raději budou hrát okresní přebor. Hráčů je málo a malér je, že na okrese ani není dorostenecká soutěž. Já můžu několik hráčů třeba z Rakovníka přitáhnout, ale to samé udělají i oni a vyjde to pak nastejno. Na tolik týmů v krajských soutěžích, co okres Rakovník má, je dorostenců málo. 

Do SK odchází opora zadních řad Duchoň. Jsou nějaké další odchody či příchody?
Duchoň je kvalitní obránce a na divizi má v pohodě, takže mu nechci bránit hrát vyšší soutěž. Máme s SK domluvu, že nám za něj dají nějaké dorostence a teď s námi tři trénují, podepsaného ještě ale nic není. Odešel Kříž (Červený Újezd) a skončil Isteník, takže nás je jen patnáct. Uvidíme, jak to s těmi kluky nakonec dopadne, ale minimálně tři mladíky potřebuji, aby to nedopadlo jako v závěru podzimu. 

Veterán Isteník skončil. A co další zkušený hráč Martin Bláha?
Bláha až do Libiše hrál v pohodě. Pak se mu obnovilo zranění, oteklo mu koleno a od té doby prakticky nehrál. Jinak ale naskočil opět do přípravy. Martin je jeden z těch, kteří mají fotbal hodně rádi a když může, tak rád nastoupí. 

Bavili jsme se o zkušených hráčích. A co Erba s Cafourkem. S nimi spokojenost?
S Cafourkem je spokojenost. U Erby je trochu problém, že je náchylný na zranění. Je to mladý kluk, ale když je zdravý, tak má místo v základní sestavě jisté. To jsou kluci, kteří prošli strašeckým dorostem, kde byli jedni z nejlepších a pracuje se s nimi dobře.

A s gólmany?
Doubrava nás několikrát podržel a to, že jsme dostávali potom hodně gólů, bylo vinou individuálních chyb. Mohli jsme balon odehrát pryč, ale vymýšleli jsme nesmyslné přihrávky přes vápno. Filip Javůrek odchytal výborné zápasy a závěr podzimu už nechodil. Nedostal se na školu, šel do práce, chodil ranní, odpolední i v sobotu, takže nikam nejel. Jinak by ale chytal. Na gólmany si stěžovat nemůžu. 

Kdy jste začali přípravu?
První trénink jsme měli 16. ledna. Chodíme trénovat třikrát v týdnu a do února nebudou žádné přípravné zápasy. Poté začínáme s Vršovicemi, dále hrajeme s Březovou, která je v divizi s Rakovníkem, s Libušínem, s Žihlí a s Kralovicemi, jež hrají I. A třídu. 

S kolika body byste byl spokojen?
Když to vezmu z minulého roku, kdy se zachraňovaly mančafty, které měly čtyřicet bodů, potřebujeme minimálně stejně. To znamená, že bychom rádi uhráli na jaře tak pětadvacet bodů. Krajský přebor je strašný. Vloni měla Lhota po podzimu asi devět bodů a pak se zachránila s tím, že vyhrála snad devět zápasů v řadě. Všichni se budou prát o to, aby hráli krajský přebor a jaro bude ve všem hodně náročné.