VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Každý handicap je jenom tak velký, jak velký ho cítíme, myslí si Jan Tománek

Dobříš /ROZHOVOR/ – Od mala se věnoval sportu. Věnoval se především cyklistice a také fotbalu. Ten se mu ale nakonec stal osudným. Jednou při cestě z tréninku měl autonehodu, když ho srazil nepozorný řidič, následně ochrnul a jeho život se tak navždy změnil. Přesto se rozhodl bojovat a ke sportu se vrátil.

10.11.2017
SDÍLEJ:

Bojovník.Handicapovaný sportovec Jan Tománek se po svém úrazu sportu nevzdal. Překonal všechny překážky a v současnosti dosahuje skvělých sportovních výsledků.Foto: Tomáš Holec

Handicapovaný sportovec Jan Tománek dokázal překonat všechny překážky a začal dosahovat velkých úspěchů na handbiku, na lyžích a především v triatlonu. Podle jeho názoru je totiž každý handicap jen tak velký, jak velkým ho cítíme.

Co pro vás bylo nejtěžší překonat a díky čemu se vám to podařilo?

Život neustále přináší vzestupy a pády. Zdánlivě nejsložitějším obdobím mého života byl vlastní úraz. Moment, kdy jsem po autonehodě ochrnul, změnil celý můj život. Paradoxně nejsložitější nebylo přijmutí skutečnosti, že už se nikdy nepostavím na nohy, ale spíše nejistota před tímto prozřením. Nejistota, že nevím co bude.


Co vás dovedlo k tomu, že jste si řekl, že budete i se svým handicapem sportovat?

Ve chvíli, kdy jsem si naplno uvědomil, že můj handicap je trvalý, jsem ucítil jistou úlevu. Nebyla to optimální výchozí pozice, ale cítil jsem, že ať začnu s čímkoli, bude to jen lepší. Poté co jsem zkusil znovu sportovat a ucítil, že sport je stejný, pomohlo mi to. Mohl jsem vykročit, respektive vyjet dál a uvědomil jsem si další důležitou věc. Každý handicap je jen tak velký, jak velkým ho cítíme.

Jak je těžké pro handicapovaného člověka věnovat se sportu?

První determinantou jsou funkční specifika handicapu. Nedá se to nějak objektivizovat či paušalizovat. Velmi zjednodušeně nelze říci, že čím těžší je handicap, tak tím problematičtější je realizace ve sportu. Pokud označím svůj handicap za středně závažný, jsem schopen fungovat sám prakticky bez omezení. Na straně druhé pro člověka, který má např. postižené i horní končetiny, je realizace ve sportu také možná, ale již podstatně složitější ve vlastní realizaci či zajištění vhodných podmínek včetně asistentů.

Jaké podmínky jsou v české republice vytvořeny pro handicapované sportovce?

Situace se liší sport od sportu. Troufnu si říci, že kolektivní sporty jsou na tom lépe než individuální, ale přesto musím poukázat na těžké začátky, které každého handicapovaného sportovce čekají. Kompenzační a sportovní pomůcky jsou neúměrně dražší než běžné vybavení a mnoho lidi ani nemá možnost se sportem začít, protože zkrátka finanční nároky jsou neúnosné.

Co by bylo potřeba podle vás zlepšit?

Osobně vidím největší úskalí ve vnímání sportu handicapovaných samotnou veřejností. Výkony sportovců jsou mnohdy nedoceněné a odbyté degradačními frázemi typu: to je dobře, že ten chudák něco dělá. Myslím si, že během své sportovní kariéry jsem dokázal, že chudák rozhodně nejsem. Ale někdy si říkám, co musím ještě dokázat, aby mě společnost respektovala.

Proč jste si vybral právě triatlon?

Věnoval jste si i něčemu jinému?Jako první jsem zkusil plavání, ale to byla spíše forma rehabilitace. Zhruba po roce jsem přičichl k cyklistice, která mě už neopustila. O mnoho let později jsem se začal věnovat běžeckému lyžování a ve stejném roce jsem poprvé dokončil svého prvního 70.3 Ironmana.

Co vše máte za sebou? A co považujete za svůj největší úspěch?

Největším vítězstvím bylo bezpochyby to, že jsem po úraze začal znovu sportovat. Nevzdal jsem to. Vše další jsou jen jisté dílčí úspěchy, nicméně osobně za své nejvíc považuji dokončení legendárního Vasaloppet 90, protože během téměř dvanáctihodinového závodu jsem si sáhl na dno svých psychických i fyzických sil.

Co vás čeká v nejbližší době?

Po konci sezony a pauze se začínám znovu hýbat. Mám naplánovaný plavecký kurz a jsem odhodlaný neustále tvrdě pracovat na svých nedostatcích. V prosinci mě čeká první zimní soustředění v Itálii, na které navážou běžkařské klasiky.

Autor: Karel Smetana

10.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rakovnický Tatran si v přípravném duelu poradil s Libušínem 5:0.
52

Tatran v tréninkovém tempu rozstřílel Libušín

Ilustrační foto

To nejlepší na konec. Rakovník vyzve lídra!

Sportovci tleskají Ledecké. Američanka chce znát její DNA

Skvělá, senzační, báječná. Jen samá superlativa se snáší na adresu české zlaté medailistky Ester Ledecké. Přečtěte si, jakým zůsobem jí skládají hold slavní čeští i světoví sportovci.

Poselství starých Mostečanů odtajněno a s Olgou Lounovou bezpečně: videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 16. února 2018.

Češi bojovali jako lvi. Kanadu porazili 3:2 po nájezdech

/FOTOGALERIE/ Čeští hokejisté v druhém zápase olympijského turnaje porazili Kanadu 3:2 po samostatných nájezdech. Národní tým předvedl mnohem lepší výkon než proti Koreji a rázně vykročil do čtvrtfinále.

Ledecká je zlatá! Na OH šokovala vítězstvím v super-G. Na lyžích

/FOTOGALERIE/ Ester Ledecká šokovala na olympijských hrách vítězstvím v superobřím slalomu. Vyhrála o setinu sekundy před obhájkyní zlata Rakušankou Annou Veithovou. Vítězství české reprezentantky je bezesporu největším překvapením právě probíhajících her.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT