Jakubu Feherovi pomohl k první důležité brance řenčovský brankář Pavel Tomeš, když moc váhal s odkopem, přiřítil se útočník hostů a míč se od něj odrazil směr síť. Hosté tak začali dobře, ale po Řepkově odstoupení (33.) jim nebylo nejlépe.

„Zděnda je naše opora a já netušil, že bude střídat. Najednou se to stalo a já se trochu lekl, protože domácí ožili a zatlačili nás. Že Zdeňka bolí koleno jsem se dozvěděl až v šatně, ale každopádně po návratu na hřiště se mi povedlo celkem brzy po úniku zvýšit a pak už byl zápas v naší moci. Byly to asi moje nejlepší góly v kariéře,“ popisuje Jakub Feher, podle něhož se v Lišanech slavilo zatím opatrně. „Poseděli jsme, ale to hlavní si necháme na konec sezony, ještě nám chybí dvě kola,“ říká střelec, na jehož góly navázali v Lícha aréně ještě Lukáš Hanzl a Marian Sahadiak.

Feherovi se sezona povedla skvěle, s 29 góly je jasně nejlepším střelcem soutěže. Druhý Vojtěch Hříbal se Sýkořic ztrácí deset gólů, ale u Berounky si Lišany v sezoně jedinkrát natloukly nosy. „Domácí se na nás dobře připravili, porazili nás a my trochu znejistěli. Ale hned v dalším kole jsme vyhráli a zase jsme se dostali do pohody,“ vypráví kanonýr.

Ten z Lišan pochází a tvrdí, že v klubu panuje naprostá pohoda a v kabině skvělá parta. „Je to tím, že jsme většinou domácí a známe se od malička,“ vysvětluje.

Sám ale jako malý kluk začal hrát na Tatranu Rakovník. Byl tam dlouho, krátce si odskakoval jen do SK Rakovník, Hředlí či Lužné. Ale když z Tatranu odcházel trenér Václav Švelh, šel Feher s ním a v devětadvaceti letech je pořád velkou oporou svého klubu.

Tenhle chlapík, který v civilním povolání spravuje auťáky, kromě fotbalu miluje cestování, ale s místem, kde se mu líbilo nejvíc, přece jen trochu překvapil. „Moc se mi líbily Tatry,“ hlásí a za vysněnou destinaci považuje každou zajímavou, kam mu podmínky dovolí se vydat.

S fotbalem už mu to bude stačit do Pustovět, Roztok či Městečka. „Jasně, na návrat do okresu jsme se těšili a že přišel hned po roce, je skvělé,“ dodal Jakub Feher.