„Přišla neskutečná návštěva více než šesti stovek hlavně našich fanoušků, zahrál jsem si finále se synem v základní sestavě, oba jsme proměnili v rozstřelu penaltu, já dal jsem gól i zápase a hlavně: MÁME POHÁR!“ vyjmenoval Radek hlavní důvody, proč utkání označil za vrchol kariéry.

Jak se ale Luženským povedlo tolik lidí do ochozů stadionu SK Rakovník dostat? „Má to dva aspekty. Prvním je, že na jaře hrajeme výborně a ještě jsme neprohráli. I na přebor tak máme vysoké návštěvy, nejvyšší v okrese. A pak je tady náš PR specialita Kuba Tvrz. Zápas zpropagoval všude kde to šlo a má na velké návštěvě také obří podíl,“ říká Pokorný.

Zápas se mu herně zase povedl, on snad nestárne. Hlavně ve druhé půli byl vidět a dal i krásný gól na 2:1, když po centru mířil volejem o tyčku do sítě. „Jen jsem to uklidil,“ usmíval se skromně, ale pak přece jen parádní ránu popsal. „V půli jsem klukům říkal, že dostáváme málo centrů do vápna. Pak jeden od tribuny přišel a já hned viděl, že ho obránce podskočí. Míč mi přistál dokonale na noze a já to trefil asi nejlíp, jak to šlo,“ vyprávěl.

Vzápětí si ale posypal hlavu popelem, protože další možnost po akci rychlíka Josefa Vejvody zahodil. „V těch chvílích jsme byli lepší a já mohl Tatran dorazit, jenže jsem míč zbytečně zpracovával a jak byl v hledišti ten řev, neslyšel jsem, že mám za sebou dobíhajícího obránce. Ten mi míč ukopl, ale zase si říkám, že všechno zlé je pro něco dobré. Aspoň měl zápas tak skvělé vyvrcholení při penaltovém rozstřelu,“ našel pozitivum.

Penalty byly pro Lužnou skutečně sladké, přispěli k tomu oba Pokorní. Táta Radek dával hned v první sérii na jistotu, osmnáctiletý syn Martin ukázal i něco pro plné galerie: před kopem lehce nadskočil jako kdysi Cristiano Ronaldo a pak nezaváhal. „Až mi z toho spadla čelist, tohle jsem tedy nečekal a podle mne ani Benešík v bráně. Zahrát si se synem byl vždycky můj sen a teď to vyšlo ještě takhle pěkně,“ byl šťastný táta Radek a chválil i posledního střelce, brankáře Patrika Kopřivu. „Vychytal Dolyho (Doláka), jednu dali Tatranští nad a pak si to sám zakončil. Následovala obrovská euforie,“ zasní se Radek Pokorný.

Ten slavil s celým týmem, ale speciálně na ploše i se zmíněným synem Martinem a také dcerou a dvěma neteřemi, protože i mládež měla nachystané speciální rodinné choreo.

Večer se ještě posedělo na Hrádku, ale hlavní oslava se chystá až na sobotu po mistráku. Sparta Lužná si tenhle pohárový triumf musí přece vychutnat plnými doušky.