Odchovanec Řevničova vyniká rychlostí i kopací technikou. Duel proti béčku Kladna se mu o víkendu náramně povedl, dal dvě branky a trenér Jaroslav Hamouz prohlásil: „Byl je to jeho zápas!“
„Na dost tvrdém hřišti se nám špatně kombinovalo a dost dlouho trvalo, že jsme se tomu přizpůsobili. Mně se ale povedlo dát pěkný gól přes zeď z trestňáku, využil jsem hůř postaveného brankáře a kop se mi povedl. Další můj gól byl po úniku, kdy mne remploval stoper, ale míč se odrazil pro mě vyloženě šťastně, že jsem ho jen dokopl do prázdné,“ popisoval svoje trefy devatenáctiletý štírek a doplnil, že šancí měl víc, jen je proměnit.
Bohatý začal kariéru doma v Řevničově a přes Tatran Rakovník, SKP a SK Rakovník se dostal na dva roky do pražské Dukly. Nastalo dojížděcí martyrium a nakonec neúspěšný boj o posun do třetiligového béčka klubu z Julisky.
„Jezdil jsem od nás z Řevničova autobusem, každý den to byly celkem dvě hodiny cesty. Na zápasy mne pak vozil táta. V Dukle jsem byl ale rád, bohužel po konci v dorostu jsem se v létě pokoušel dostat se do třetiligového béčka mužů, ale těsně to nevyšlo. Klub mi pak dal více variant a já zvolil návrat do Rakovníka. Už proto, že jsem zahajoval na ekonomce čtvrtý ročník a čeká na mě maturita. Bylo lepší být blíž domovu a ukázalo se, že šlo o dobrou volbu,“ říká Petr Bohatý.
Tým skočil do I. A třídy nečekaně dobře. Najednou se začal sápat k čelu tabulky, po podzimu skončil druhý, a protože na jaře jeho úhlavní rival z Tuchoměřic najednou ztrácí, tak ho rakovnická mašina předjela. „Je to krásné být první, ale stojíme nohama pevně na zemi. Teprve teď nás čekají těžké zápasy se Slaným, pak právě boj o první flek v Tuchoměřicích, a také třeba s Příbramí, která na jaře jede samé výhry,“ upozorňuje Petr Bohatý.
Ten stejně jako starší bratr Pavel nechodí na hřiště jen v hráčském dresu. Občas si navlékne i ten rozhodcovský a dokonce už píská také krajské soutěže. Bude mít kariéra rozhodčího přednost? „Mám fotbal hodně rád, na hřištích rád trávím hodně času. Proto jsem si vyzkoušel pozici rozhodčího a dokonce se dostal do kraje, čehož si vážím. Ale pořád v sobě mám touhu dostat se jako hráč někam do vyšší soutěže. Je mi devatenáct a tu naději v sobě pořád nosím. Dodělám školu a v létě to zkusím u několika klubů, které mne oslovily. Také mohu zůstal v Rakovníku,“ nevylučuje.
A jaký gól ve své zatím krátké kariéře považuje Petr Bohatý za životní? Prý ten podzimní proti Tuchoměřicím, které díky němu poprvé prohrály. „Tehdy to byla bitva, šancí málo. Pak mi míč přistál na noze, já vypálil a vyšlo to. Hezčí byl určitě třeba teď ten trestňák proti Kladnu, ale důležitější ten s Tuchoměřicemi,“ dodal Petr Bohatý.
Osobnost Deníku, která si s největší pravděpodobností svůj nejlepší gól teprve schovává, přece jen ho čeká (snad) dlouhá kariéra.
