Rodák z amerického Baltimoru Šindler si tak vysloužil titul Osobnost Deníku pro tento týden a vyprávěl nejen o zápase s Příbramí a pohodě v SK Rakovník, ale i o svém zajímavém původu a celé kariéře, která je pořád ještě na začátku, vždyť je mu teprve 22 let.
„Já gólů moc nedávám, vlastně skoro žádné, tohle byla výjimka,“ usmál se nad svou nedělní trefou do sítě Spartaku na 1:0. Týmu pomohla. „Stejně jako další rychlé góly. Soupeře to zaskočilo a my už to hlavně po přestávce spíš dohrávali. Každopádně jsme čekali hodně těžký zápas a jsme rádi, že ho máme za sebou a že jsme svému cíli zase o něco blíž,“ říká Šindler.
Víc než vstřeleného gólu si jako stoper cení toho, že se spoluhráči ubránili i někdejší ligovou hvězdu Miroslava Slepičku, jenž dává góly také v pokročilejším věku. „Věděli jsme o něm, přece jen něco dokázal a udělal kariéru, ale nic speciálního jsme nevymýšleli. Asi dvakrát vypálil, ale do žádné velké šance jsme ho nepustili,“ je rád.
Jeremy Šindler je sice klasický Čech, ale narodil se ve Spojených státech. Jenže přestože je to vlastně jeho domovina, moc času tam zatím nepobyl. Jak se to přihodilo? „Když jsem se narodil, máma pracovala v Baltimoru. Ale hned jak bylo možné mě vzít na palubu letadla, udělala to a vrátili jsme se domů. V Americe jsem od té doby nebyl, ale pracuje se na tom,“ mrkne šibalsky okem.
Zajímavé je portfolio jeho klubů, čítá totiž jenom dva. Mateřský byl Pavlíkov, pak už jen SK Rakovník. Přitom nabídky měl. „Když v Rakovníku skončila třetí liga, šel jsem na zkoušku do Mostu, ale nevyšlo to. Odejít jsem chtěl už zimu předtím, to přiznávám, ale neudělal jsem to a dnes za to jsem rád,“ neskrývá.
Pro mladého kluka byla vůbec šance hrát hned po dorostu ČFL velkou věcí. Tehdejší trenér Martin Pulpit ho hodil do vody, ať plave, a Jeremy plaval dobře. „Tehdy se zranil Michal Rendla, jinak bych asi nehrál. Ale vyšlo to, já se v sestavě udržel, bohužel sezona kvůli covidu brzy skončila,“ lituje.
Po Pulpitovi zažil ještě trenérské duo Jiří Novotný – Mohamed Ben Hassen a zejména první z dvojice mu jako jeden z nejlepších českých stoperů všech dob mohl leccos ukázat. „Jenže já v tu dobu hrál beka,“ směje se Šindler. Na Novotného ale vzpomíná rád a zápas, který s ním hrál v jedné sestavě, beze jako jeden z velkých zážitků kariéry.
Zda jich bude víc, na to teď nemyslí. Nemá ani žádné sny o lize nebo zahraničním angažmá. Přestože měl nabídky z vyšších soutěží, je rád, že zůstal doma v Rakovníku ve skvělé partě kluků, které se navíc daří. „Věřím, že i s Rakovníkem můžeme jednou dosáhnout na vyšší soutěže,“ říká student FTVS, který si navíc chodí brigádně vydělávat při montážích oken a dveří.
A co z něj po absolvování FTVS bude, osobní trenér, fotbalový trenér, nebo tělocvikář? „Aktuálně bych to viděl na toho tělocvikáře,“ dodal s úsměvem Jeremy Šindler, Osobnost Deníku pro tento týden.
