Už čtrnáctkrát vyhrál Real Madrid nejcennější klubovou trofej planety, kdo jiný by tedy měl vystavovat trofej, kterou získal naposledy letos. To se ziskem Poháru FIFA pro mistra světa měli vyslanci Iberského poloostrova podstatně větší lopotu, urvali ho až v památném finále MS 2010 v Jihoafrické republice po zlatém gólu Andrése Iniesty.

„Je určitě pravý,“ říká desetiletý Antonio. Hrdě, takoví Španělé obvykle jsou.

Zvlášť když jde o fotbal.

Ale malý Tony se plete, originál poháru, který zhotovil na počátku 70. let Ital Silvio Gazzaniga, aktuálně patří Francii a Španělé mají v držení pouze pozlacenou bronzovou repliku.

I tak je fotka s tímhle pět kilogramů vážícím pohárem hezkou připomínkou návštěvy Málagy a zápasu Ligy národů mezi Španěly a Českem. A před objektivem se střídají malí kluci, starší páni i celé rodiny.

Nádherná andaluská přímořská perla Málaga nepatří mezi vyhlášená fotbalová města jako jsou Madrid, Barcelona, Valencie nebo blízká Sevilla. Hvězdy se tady tolik nerodí, tedy ne ty sportovní. Narodili se tady spíše umělci, z těch současných vyniká Antonio Banderas. A ještě vysoko nad ním stojí Pablo Picasso, kubista, jehož obrazy se draží i za dvě stě milionů dolarů.

Nicméně místní klub přes menší slávu fotbal dělat umí. Momentálně hraje druhou ligu a na svém stadionu La Rosaleda, tedy Růžové zahradě, kde československá reprezentace v roce 1988 uspěla 2:1, umí potrápit i velikány. Vejde se sem třicet tisíc diváků a pořadatelé hlásili už den před zápasem, že bude vyprodáno. „Stejně jako v Portugalsku očekávám plný stadion, který domácí požene do útoku,“ měl jasno už před utkáním trenér národního týmu Jaroslav Šilhavý.

Na hlavním prostranství města na Avenida Andalucia udělali domácí pro propagaci utkání maximum. Kromě slavných pohárů si tady můžete koupit reprezentační suvenýry, zahrát si fotbal v kleci, nebo na počítači. Odměna pro vítěze? Přece banán.

Kolik jich nasypou do branky oba celky v nedělním podvečeru, na to si musíme počkat.