SOKOL JENEČ – TATRAN RAKO RAKOVNÍK „B"   1:1 (0:0)

Domácím se letošní start do soutěže vůbec nepovedl, střed tabulky se jim začíná vzdalovat, a tak si v koutku duše plánovali konečně první vítězství. Napomoci jim k tomu mohl i fakt, že hostující rezerva rakovnického Tatranu přivezla prakticky výhradně nadějné juniory doplněné některými mladíky z dorostu a hlavní zkušeným tmelem byl bezmála čtyřicetiletý kapitán Havel. Jenečští tentokrát měli k dispozici dostatek hráčů, ovšem pár opor přece jen hlavně z pracovních důvodů chybělo, a tak většina hráčů nastoupila na ne zcela obvyklých postech.

Na začátku se zdálo, že by přestavěná sestava domácím mohla fungovat. Hned první ostrý atak znamenal rohový kop Mičína, na který si nejvýše vyskočil Hořánek, ale asi o půl metru minul levou tyč. Další pěkná akce přišla vzápětí, když se šikovně uvolnil Adámek, nastupující v úplně prvním mistrovském utkání v jenečském dresu, ale Pavol Valko jeho centr nevyužil. Ale i hosté se pouštěli do útoků, první z nich ukončil faul a z následného trestňáku vyzkoušel Weis z 20 metrů pozornost Charváta. Docela infarktový závar vznikl před jeho brankou v 7. min., když pomezní rozhodčí Jahoda pustil další hru hostů po předchozím ofsajdovém postavení, po prudkém centru zprava zívala před Osvaldem už prázdná branka, ale sám byl tak zaskočený, že ji nedokázal trefit.

V té chvíli ještě nikdo z přítomných netušil, že takový styl posuzování hry bude běžnou rozhodovací praxí především hlavního Máje, jemuž se budou častokrát divit úplně všichni… Časté kouskování hry rozhodilo původně docela fungující kombinaci Jenče a hra začala být zejména dopředu čím dál víc chaotická. Navíc se přidávala i trocha smůly, když se značná část tečovaných nebo odvrácených míčů stáčela jen k rakovnickým zeleným dresům. Jejich běhavý a kompaktní tým tak měl opticky prakticky permanentní převahu.

Agilní Johanovský se vydal ze svého místa levého bránce přes celé hřiště, upláchl všem, ale jeho střela do protipohybu Kabeleho bohužel pro Jeneč zamířila znovu vedle. V úplném závěru nakonec docela vystrašil Kabeleho ne zcela povedený vysoký centr Adámka, který se ale snášel nečekaně do branky a jen s vypětím sil rakovnický brankář v poslední chvíli přehodil míč přes břevno.

Do druhého dějství vstoupili domácí s podobnou agresivitou a aktivitou, do které se rychle i účinně zapojil střídající Jelínek. Svojí aktivitou vybojoval míč, začal akci po levé straně, na jejímž konci však po Adámkově pěkném centru nestihl zavěsit Pavol Valko.

Každopádně diváci viděli hodně živou oboustranně útočnou hru a zdálo se, že se rozehrávka domácích výrazně zpřesnila. Přišlo však téměř už tradiční okénko v obranné rozehrávce, po kterém se před Charvátem ocitl úplně sám Konopásek. Výborný Charvát mu však zkušeně rychlým vyběhnutím zmenšil střelecký úhel a jeho ránu vykopl do bezpečí. A z protiútoku zahrozil sólovým únikem Mičín, ovšem rána z hranice vápna zamířila nad horní tyč.

V 59. min. se rozvíjel dobrý postupný útok Jenče, ale Císař ho přerušil trošku unáhleným a hlavně nepřesným zakončením. Ale o chvilku později se už dařila mnohem povedenější a pohlednější kombinace na jeden dotek, kterou uťal těsně před pokutovým územím jasný faul Jiránka na Dolejše. Hlavní rozhodčí Máj tentokrát nemohl neodpískat, a tak se k míči postavil Dolejš a přesným, jemným padáčkem ala Messi vymetl Kabelemu pravý horní roh branky –1:0.

A nastoupila jenečská tradice, tentokrát ovšem výrazně podpořená scénářem a režií hlavního rozhodčího, proto ještě trošku podrobnější popis než obvykle. Běžela 66. minuta a do skoro zcela opuštěného pokutového území Jenče se snášel vysoký a prudký centr zprava. Do tohoto prostoru se blížila jedině dvojice vzájemně si bránících hráčů – Císař a Konopásek – ani jeden z nich neměl šanci míč zasáhnout a ten skončil v zázemí za brankovou čarou. Po souboji oba upadli, ale pan Máj měl naprosto jasno – pokutový kop.

Svoji už tak pošramocenou reputaci si u domácích příznivců definitivně vyšperkoval… Míč si na předepsaný puntík postavil Weis a podobně jistě jako na jaře tuto nabídku proměnil –1:1. Jenečští ovšem o cenné body bojovali dál, po centru Mičína hlavičkoval Pavol Valko o pár centimetrů výš než by bylo potřeba. Po rohovém kopu tradičního rozehrávače Mičína mířil podobným směrem Adámek.

Utkání tak nakonec skončilo remízou, která je tentokrát pro jenečské s ohledem na průběh zápasu zbytečnou další domácí bodovou ztrátou. Pravdou však je, že včera by zřejmě nemohla za jen částečně popsaných podmínek zvítězit snad ani Barcelona. Zápas měl ještě dohru mezi nespokojenými fanoušky a moc nechybělo, aby došlo k inzultaci rozhodčích…

Dělat si naděje, že by tito aktéři podivného divadla po takovém „rozloučení" o něčem cestou přemýšleli, třeba nad svým svědomím, je určitě marnost. Každopádně významně otrávili dvě hodiny víc než dvacítce hráčů obou týmů, protože i rakovničtí mladíci byli chvílemi evidentně zaskočeni děním na trávníku.

Jeneč: Charvát –Johanovský, Dolejš, Císař, Tarant – Hojsák (46. Jelínek), Hořánek, Jar. Kotík,  Mičín - Pavol Valko, Adámek

Tatran B:  Kabele – Jiřík, Havel, Jiránek, Krumhanzl (89. Koloc)– Mašek (74. Zuda), Weis, Čermák, Soukup – Konopásek, Osvald

Branky: Dolejš  (62.) – Weis (66. – PK)

Rozhodčí: Máj – Dohnal, Jahoda

VLADIMÍR KUČERA