Osobnost Deníku
Přečíst článek >

S jakým cílem jste přijal nabídku trénovat Nové Strašecí?
Neřekl bych, že to byl cíl, situace v klubu vykrystalizovala, nevypadalo to dobře… Známí se na mě obrátili, včetně „Pindy" Mrázka. Už tenkrát jsme spolu spolupracovali, když Nové Strašecí vykopalo oblastní přebor v sezóně 2002/2003. Milda už byl vyšťavený, sám mi řekl, že už nemá týmu co dát. Oslovilo mě samozřejmě i vedení, s nímž byly vzájemné vztahy už nastavené. Situace opravdu říkala, že bych měl pomoci. Dokonce tamní uvažovali o přihlášení mužstva do I. B třídy, s čímž jsem zásadně nesouhlasil a v takovém případě jsem řekl na rovinu, že do toho nepůjdu.  Oddíl zůstal v KP a já se tedy do Nového Strašecí vrátil po X letech znovu. Kolo se točí…

Máte za sebou první půlrok, jak se vám líbil?
Byl zajímavý, líbil se mi moc, ale až později, začátek nebyl nejlepší. Sedm hráčů  odešlo, což muselo být někde cítit. Měl jsem obavu, zda budeme konkurenceschopní, jestli dáme dohromady mužstvo s kvalitním počtem hráčů. Nakonec je náš kádr úzký, kdyby se nám nevyhnula zranění a tresty v podobě karet, tak by to bylo komplikované. Projeli jsme podzim bez zásadních problémů, v tom jsme měli štěstí.

Zprvu byly výsledky špatné, čemu to přisuzujete? A kde naopak nastal zlom a začalo se dařit?
Prvních šest kol bylo složitých, získali jsme jen 6 bodů, to byl signál, že něco není v pořádku. V poháru s Benátkami jsme dostali dardu a poté se udály zásadní změny v sestavě. Utkání s Berounem a Dobříší, zejména pak s druhým jmenovaným celkem, už byla někde jinde. Dobříš jsme porazili 4:1 a to je celek, který patří k aspirantům na postup, troufám si říct, že to byl náš  nejlepší výkon podzimu… Od té doby jsme drželi šňůru, až do posledního zápasu v Libiši. Od toho sedmého kola si vše sedlo, vychytali jsme mouchy, kdybych měl široký kádr, mohl by někdo sedět na střídačce, ale my to řešili posunem v sestavě, protože jsme neměli moc na výběr. Např. Kapek se chytil a až do konce soutěže si místo držel. Bláha  se posunul na kraj, Havel na stopera a těch změn bylo víc.

Které utkání bylo nejtěžší?
Nejtěžším soupeřem mohou být  Ovčáry a Benátky, ale kdybychom s nimi hráli později než zkraje soutěže, asi by to bylo jiné. Těžkým soupeřem pro mě byla určitě i Dobříš, se kterou jsme naopak sehráli výborný zápas a bylo to pro nás dobré i po psychické stránce.

Při pohledu do tabulky jste inkasovali moc gólů, byly v obraně nějaké slabiny?
Obrana je celé mužstvo, to platí i o útoku. Byl bych radši, kdybychom dokázali hrát vzadu kvalitněji, ale celé mužstvo aby pracovalo tak, že nedostaneme laciné góly. Třináct branek jsme dostali ve dvou zápasech, kdybychom je odečetli, tak jsme na jiném čísle. Řekl bych, že hrajeme celkem ofenzivní fotbal, i když po tom šestém kole hrajeme více zezadu, rozhodně i branky dáváme a nebylo jich málo.

Dokázal byste si představit sestavu bez Jána Ducára? Jak moc vám pomohl jako hráč, ale i jako asistent?
Na dokopné jsme toto probrali velmi pozitivně. Jeho postavení v mužstvu je důležité, měl obrovskou chuť se vrátit do fotbalu a hrát, dal jsem mu prostor jak na pozici asistenta, tak ve hře. To, co jsme si spolu zadali, to vždy splnil… Kdyby byl býval nebyl, byl by to jeden z velkých problémů, to přiznávám. Ale pomohli nám i další hráči, třeba návrat Kaválka, Kapka, Hanzla, ale i to, že zůstal Kut, který chtěl už skončit. Navíc máme v týmu talentované dorostence.

Ano, dorostenci jsou v I. A třídě na čele, jak moc jste je využíval a jaké s nimi máte plány do budoucna?
Brát hráče z dorostu napořád nejde, trenéři mládeže mají svoji koncepci, ale pokud bude prostor, tak je chceme i nadále využívat, přípravu s námi udělají. Jedná se o Bidrmana, Janouška, Palubu a otázka visí nad Jurgovskim, který si bude muset uvědomit, co chce fotbalu obětovat. Někteří s námi chodí stabilně i na zápasy, pokud se nekryjí, odehráli už i nějaké minuty, Janoušek dokonce dost.

Jste o čtyři body před okresním rivalem z Tatranu, jak se vám derby líbilo?
Derby se mi líbilo, mělo svou kvalitu i náboj, kdybychom stav 2:0 pro nás udrželi do konce, byl bych spokojenější, ale i tak dobrý výsledek. Trochu mě mrzí, že oba góly jsme dostali po standardní situaci.

Jak dlouho budete v zimě odpočívat?
Moc dlouho ne (smích), 1.1. začínáme.

Máte nějaké úmysly změnit kádr pro jaro?
Prioritou bude kádr zachovat, čím dál víc tlačit mládežníky mezi nás, aby se kádr měl o co opřít a bylo nás víc. Pokud by se mužstvo mohlo posílit, uvítáme to, ale to je otázka možností. Každopádně chceme být v této podobě pohromadě, je to náš takový malý zázrak, co jsme dokázali. Kabina funguje a to je základ úspěchu, v našem případě až nadstandardně, řekl bych…

S jakým umístěním budete po konci sezóny spokojen?
S co nejlepším…

Kdo vám v týmu pomohl po té realizační či finanční stránce, nebo komu byste chtěl poděkovat?
Práce lidí ve výboru je samozřejmě cítit, vážím si práce Martina Hrbka, Vladimíra Kozla, Mudr. Václava Češky, Hanky Kaválkové, denně je s námi i Jiří Bareš, kromě své práce dělá s manželkou dalších X věcí, zajišťují občerstvení, to je velký plus, máme děvčata, co dělají pro hráče jídlo, konkrétně pochválím Evu Musilovou. Ale jezdí se na nás dívat třeba i senátor Marcel Chládek, což hráči vnímají pozitivně. Podpora od města nějaká je, ale čekal bych větší zájem. Fotbalových oddílů bude vždy víc než oddílů v jiných sportech, proto se nemůže srovnávat výše soutěže. Strašecký fotbal se vloni pohyboval okolo stopadesátého místa v celé republice z 5.000 mančaftů, to už je slušné, asi lepší, než umístění hokejbalistů v nesrovnatelné konkurenci, to dávám příklad.