Pomohly k tomu i letní posily. V každé řadě jedna. Obranu vyztužil Petr Matějovský z Kolešovic, zálohu vylepšil Luboš Koláček z Mutějovic a útočnou řadu Martin Elmerich, který k Rakovnickému potoku přišel až z Ústeckého kraje.


„Všichni hráli v základu, kam dobře zapadli, i díky jim mužstvo šlapalo,“ podotkl pustovětský šéf a pochvaloval si fotbalovou kvalitu záložní řady, které byla vlastní kombinační hra.


Vepředu z ní těžil dvanáctigólový rychlík Radek Truxa. Dobře pracovala i obrana, avšak zápas podzimu doma s první Lubnou týmu nevyšel. Ze začátku pohrdl třemi šancemi, na druhou stranu do půle třikrát kapituloval, aby nakonec podlehl 1:4.


Právě Lubnou považuje Bičovský za hlavního kandidáta na postup do okresního přeboru. „Bude těžké se přes ni dostat, protože asi všechno vyhraje. My o postupu ani nepřemýšlíme. Máme starší kluky, kteří by o to ani nestáli, mladí ale možná ano,“ řekl a dodal, že doufá, že v zimě mužstvo neoslabí. 


V Pustovětech mají pěkný travnatý koberec, o který se pečlivě stará Dušan Šnobl. Hřiště jim kdekdo závidí. Má to však i nevýhodu. „Soupeři k nám rádi jezdí v plné síle. Těší se na pěkný trávník, zatímco my většinou jezdíme do horšího,“ pousmál se Bičovský a vyloučil přízeň s bývalým výborným reprezentantem, hráčem Teplic, či Bohemky Přemyslem.


Sám se považuje za dvanáctého hráče, přesto na podzim nastoupil ve dvaačtyřiceti letech do všech utkání. A to bydlí v Praze! V Pustovětech však má rodiče, takže vlastně jezdí domů do obce s necelými sto padesáti obyvateli, z nichž téměř třetina si pravidelně nenechá ujít sobotní fotbálek.