Závěr však nezvládli, prohráli 2:3 a v konečné tabulce skončili až čtvrtí. Fotbalista Radek Vaníček přesto zklamání necítí a sezonu hodnotí pozitivně.

Jak jste spokojen s umístěním a bodovým ziskem. Předpokládám, že vzhledem k průběhu sezony je čtvrté místo zklamání?
Troufám si tvrdit, že u nás zklamání nepřevládá. Chtěli jsme se pohybovat v horních patrech tabulky, což se nám povedlo. Vždyť jsme skončili 3 body za první Lužnou, se kterou jsme hráli o první příčku do posledního kola. Náš cíl bylo hrát fotbal, který nás bude bavit, bude bavit diváka, který si s chutí dá pivo a klobásu. To si myslím, že se povedlo.

Co vůbec říkáte na vyrovnanost soutěže a na její dramatický závěr?
Myslím, že to je jen ku prospěchu všech, když téměř v každém zápase o něco jde. Poslední zápas v Lužné byl třešničkou pro celou soutěž a hlavně diváky. Lidí se sešlo dost a bylo na co koukat. Mně osobně se boje do posledního kola zamlouvají ve všech směrech. Ukáže to sílu a soudržnost týmů a troufám si říct, že i to, ke komu je to štěstí nakloněno více či méně.

Jak vůbec hodnotíte závěrečný zápas v Lužné, co podle vás rozhodlo?
Na zápas nenahlížíme vůbec špatně, naopak, vidím tam spousty pozitiv, a to nejen z fotbalového hlediska. Hodně nám to dalo a na hřišti jsme se opravdu fotbalem bavili. Hráli jsme velice dobře a koncentrovaně, bylo na co koukat. Rozhodlo pouze to, že Lužná chtěla víc, chtěla postoupit a šla si zatím. Od 60. minuty nás zavřela a my se téměř až do konce zápasu bránili. Za stavu 2:2 jsme věděli, že již branku nevstřelíme, protože jsme se téměř nedostali za půlku.



Která prohra vyjma té závěrečné vás mrzí nejvíc?
Asi úplně nejvíc mrzí prohra proti Olympii 3:1. Olympie nás nedokázala dostat pod tlak, naopak my byli ti, kdo soupeře tlačil a dirigoval hru. Bohužel rozhodly dvě zbytečné chyby, naše neproměněné šance a domácí Číhař, který si dokáže poradit téměř v každé situaci, ale to se prostě občas stává.

Kdy jste podali vůbec nejhorší výkon v sezoně?
Jsou dva takové zápasy. Podzimní prohra v Lišanech a první jarní utkaní proti Senomatům. Těžko říct, kde to bylo horší. V obou zápasech jsme si byli tragičtí a neproměňovali šance.

Který zápas se vám naopak povedl a jaké výhry si ceníte nejvíc?
Nejlepší výkon bych řekl, že jsme podali v druhém finálovém utkaní na Olešné v poháru, ale co se přeboru týká, tak poslední zápas proti Lužné, i když jsme prohráli. Nejcennější výhra byla asi z Mutějovic, kde jsme vyhráli poměrně šťastně.

Byly Mutějovice nejsilnějším soupeřem?
Určitě, musím konstatovat, že Mutějovice byly jedním z nejlepších mužstev, se kterým jsme hráli. Na tom se mimochodem shodne spoustu lidí napříč týmy a je škoda, že to tam takto dopadlo.

V okresním přeboru jste nakonec skončili až čtvrtí, ale zase jste obhájili okresní pohár. Jak byste porovnal loňské a letošní prvenství?
Se vší úctou žádné zvláštní pocity. Soutěž není nijak výrazně zajímavá, ani to v podstatě ostatní týmy moc nezajímá. Jediná přidaná hodnota je zápas místo tréninku a pár zápasů před začátkem sezony, což je jednodušší, než shánět mužstva na přípravná utkání.



Jak jste spokojen s tréninkovou morálkou?
Zde je to takové neutrální, mohlo by nás chodit i víc, ale díky tomu, že občas přišlo pár dorostenců, tak účast byla slušná.

V sezoně vás tradičně táhl Vrábík, který dal z pozice stopera deset branek, avšak nyní se připravuje na Tatranu. Jak moc velké je to pro vás oslabení a řešíte už za něj nějakou náhradu?
Tak Honza je hráč, který jednoznačně převyšuje kvality okresu a je váben každé přestupové období jinými týmy. Působil jako mozek mužstva, hráč okolo kterého se všechno a všichni točí. Jednoznačně to mužstvo v nadcházející sezóně ovlivní. Nechci říct náhradu, protože hráč jako on se s našimi možnostmi nahradit nedá, ale vrací se k nám Rosťa Hertl, který bude svými zkušenostmi velmi platným hráčem.

Budou ještě nějaké další změny v kádru?
K týmu se připojilo pár dorostenců, kteří se rozhodli zůstat u B mužstva a trénují s námi. Nicméně ti potřebují ještě čas.

Kdy vám začala příprava a kolik odehrajete přípravných duelů?
Začali jsme trénovat v druhé polovině července. Přípravná utkání jsou pouze pohárová. Takže minulou sobotu to byl Řevničov, ve středu Zavidov a tuto sobotu hrajeme s Pustověty.

Na jaře jste si vedli tým víceméně sami bez hlavního kouče, budete v tomto modelu pokračovat?
Bohužel ano. Není, kdo by to vedl z lavičky.

Jaké máte cíle do nové sezony?
Ty samé jako každý rok. Fotbalem se bavit, hrát to pro radost a pro diváka. Hlavně nikde nedělat ostudu.