Po podzimní částí se nacházíte na pátém místě se ziskem 20 bodů. Jste spokojen?
Samozřejmě každý chce bodů dosáhnout co nejvíce, my jsme hodně bodů promarnili doma se slabými soupeři, na druhou stranu jsme zase získali body, se kterými jsme nepočítali. Takže spokojenost je tak půl napůl.

Jarní část loňské sezony se vám povedla náramně a nakonec vám jen těsně unikla druhá pozice. Očekávání tedy asi byla větší?
Nejen my, ale i soupeři očekávali, že budeme bojovat na špici. Já osobně jsem ale po přípravě, kterou jsme absolvovali, byl nohami na zemi, neboť symbióza, která měla nastat s A – mužstvem, nenastala. Zužovala nás i zranění, takže se nám scházelo třeba šest, sedm lidí a lepili jsme to, jak se dalo.

První polovina podzimu se vám docela povedla, v té druhé jste se ale velmi trápili…
To se lámalo tehdy, když u nás došlo asi ke dvěma, nebo třem zraněním stěžejních hráčů, kteří pravidelně nastupovali. My jsme pak museli tým doplňovat hráči z áčka a z dorostu a doplnění nebylo tak adekvátní, jaké by mělo být. Přesto dorostenci, kteří nastoupili v posledním zápase proti Mšeci, nám velmi pomohli, bez nich bychom do Mšece ani neodjeli. Navíc vliv mělo i podzimní počasí, stmívalo se v půl páté a my máme kádr založený na sedmi, osmi hráčích, z nichž polovina pracuje v Praze a tahat je na Šamotku ve tmě a špatném počasí nemělo cenu, takže jsme pak trénovali jen v pátek, což se projevilo i na herní praxi.

Zmínil jste, že vám pomáhali i dorostenci, jak jste s nimi spokojen?
Béčko je tu od toho, aby se v něm tito kluci rozehráli a pak mohli zamířit do áčka, nebo někam jinam. Já je do tréninkového procesu nezapojoval, neboť mají svůj kádr a trénují jindy než my. Akorát jsem chtěl, aby s námi chodili v pátek, což šlo v letní přípravě, na podzim už to nešlo, ale asi v pěti utkáních nám někdo z dorostenců pomohl. Někteří z nich mohou hrát v dorostu ještě dva roky, ale díky svojí dovednosti splnili to, co jsme potřebovali. Kdyby to takto pokračovalo dál, byl bych spokojen. Jinak ale mají svoji soutěž a tak jim nechci hráče aby hráli v sobotu i v neděli, to už by bylo moc.

Najde se alespoň jeden, se kterým počítáte na jaře do základu?
Na jaře ještě do základu nepočítám s nikým. Ale i tak máme v kádru několik mladíků. Devatenáctiletý brankář Tůma, který k nám přišel z dorostu vloni, je naším stabilním kamenem, o žéádném dorostenci ale jinak neuvažuji. Možná koncem jara, až bude do konce zbývat pár zápasů, si mohu kluky, které v dorostu stejně budou končit, vytáhnout a zapojit je.

Během 13 podzimních utkání jste vstřelili pouze 20 branek. S tím asi nejste příliš spokojen…
Je to hrozně málo, třeba oproti loňskému jaru, kdy nám všechno šlapalo. Hodně nám chyběl Tauš, který odešel do svého mateřského oddílu a jenž vstřelil šest branek, ale není to jen o gólech, naváže na sebe hráče, uvolní svoje spoluhráče do prostoru a ti pak dávají góly. Dvacet gólů je málo, a v tomto ohledu je těch dvacet bodů ještě velmi dobrých.

Nejvíce gólů, šest, vstřelil Marek Kučera, který začínal sezonu na postu obránce…
Mára Kučera je bek, kterého jsem poté přesunul na hrot a ten nás několikrát zachránil, když svým gólem rozhodl utkání. Většinou, pokud jsme vyhráli, tak jsme dali jeden, dva góly, akorát Braškovu jsme vstřelili čtyři. Chybí nám koncový hráč, ale těch je na našem okrese málo a ti jsou ještě zabudovaní ve svých mužstvech, ze kterých je nikdo nepustí. Je to problém i jiných týmů. Chtělo by to najít zkušeného, koncového hráče, který dokáže rozhodnout zápas.

Naznačil jste, že spolupráce s prvním týmem nebyla podle vašich představ. Našel se přesto někdo, kdo vám výrazně pomohl?
Z áčka nám pomohl Petr Kučera, který přišel, kdykoliv jsme potřebovali, jinak se to tam hodně střídalo. Nějaký hráč přišel na jeden zápas, a na druhý přišel někdo úplně jiný, kterého jsem ani neznal. Aby někdo pomohl na tři, čtyři zápasy, to se zkrátka nestalo.

Jaké bylo vaše nejpovedenější utkání?
Určitě již zmíněné utkání v Braškově, kde jsme vstřelili čtyři branky.

Solidní zápas jste sehráli i na hřišti vedoucí Hřebče, přestože jste tam nakonec o gól prohráli…
To je pravda, jeli jsme tam docela oslabeni, ale sehráli jsme tam výborné utkání, byli jsme fotbaloví, bohužel nás tam ale posekal pan rozhodčí, který si vymyslel penaltu, jejich hráč ji zakopl ale on ji nechal opakovat a my nakonec 3:2 prohráli. Nám se proti soupeřům, kteří otevírají hru, hrají technický fotbal a jejich kluci hráli krajský přebor nebo divizi dorostu, hraje dobře. Naopak pokud se hraje na jedné půlce, kde je dvacet hráčů, spousta soubojů, to nám nevoní.

Myslíte si, že Hřebeč I. B třídu vyhraje?
Pokud za to vezme, tak nebude mít konkurenci. Trochu konkurovat jí může pouze Libušín, který posílil, ale nemá to tolik zkonsolidované, jako Hřebeč. Ta má výborného brankáře, zálohu i koncového hráče, má nejlepšího fotbalistu v soutěži a měla být už dávno někde jinde. Třetí Doksy budou na jaře asi také kousat, hlavně doma budou nepříjemné, ale mě se jejich tvrdý, důrazný fotbal tolik nelíbí. My je porazili 1:0, sice jsme nepředvedli žádný super výkon, ale tři body jsme získali. No a pak už se to bude mlít, uvidíme jak to dopadne na konci tabulky. Je to hodně vyrovnané, dvakrát prohrajme a hrajeme pomalu o záchranu. To by se nám ale vzhledem ke koncepci, která na Šamotce funguje, stát nemělo.

V závěrečném kole jste dokázali v derby porazit Mšec. Byla to vaše nejšťastnější výhra?
Určitě. Ve Mšeci jsme hráli na těžkém terénu za hrozného počasí a výhru nám vychytal gólman Procházka.

A váš nejhorší zápas?
Doma s Klobuky, které tehdy byly poslední a my doma dostali čtyři góly. Soupeře jsme podcenili, mysleli jsme si, že když přijel poslední mančaft, dostane pět gólů. Opak se stal pravdou, hráli jsme na jejich půlce, soupeř tam měl šikovné dva hráče, na které to vždycky nakopl a ti nám takto vstřelili asi tři branky.

Mrzí vás ještě nějaká další prohra, kde jste byli lepší?
Teď mě žádný zápas nenapadá, možná na SK, kde jsme vedli 1:0, hráli jsme slušný fotbal, a pak jsme si nechali dát úplně zbytečné dva góly. Na vítězství jsme tam měli, ale je to derby, kluci se znají, vyhecují se a já jsem byl rád i za to, že se navzájem nepokopali a skončilo to slušně.

Ještě jsme nezmínili derby ve Hředlích…
To bylo klasické 1. kolo, věděli jsme, že Hředle jako nováček budou doma kousat. Já jsem jejich tým ani neznal a pak jsem zjistil, že tam hraje jeden náš bývalý hráč. Pro ně utkání dopadlo dobře, před slušnou návštěvou získali dva body, které pro ně byly slušným odrazovým můstkem, my jsme naopak neproměnili ani vyložené šance a netrefili prázdnou bránu, tlačili jsme je, ale na druhou stranu i oni nějaké šance měli. S kádrem, který jsme měli k dispozic, jsme tam ale měli v pohodě vyhrát.

Plánujete nějaké změny v kádru?
Momentálně jsme to v listopadu zavřeli, neboť jsme z toho všeho byli takoví rozčarovaní. Nevím vůbec, co se momentálně děje v áčku, pouze jsem slyšel, že plánují několik posil a pár hráčů mají pustit. K nám by se měl vrátit akorát Tauš, chtělo by to, abychom jedenáct, dvanáct hráčů jako základ měli, pak už se to hraje úplně jinak, ale moc tomu nevěřím.

Kdy vám začíná zimní příprava?
Začínáme první týden v únoru, čeká nás několik přípravných utkání, většinou v prostoru Šamotky, hrajeme s naším dorostem, s Postoloprty, s Toužimí, s Chyší a se Mšecí. Ideální by bylo vyrazit někam na hory, ale myslím, že je to pro kluky vzhledem k jejich pracovnímu vytížení trochu utopie.

S jakým umístěním byste byl na konci sezony spokojen?
Pokud skončíme v horní polovině tabulky, budu spokojen. Kdybychom hráli ve spodní, bylo by to špatné, protože vzhledem k našim zkušenostem a fotbalovosti bychom měli být někde jinde.