No, jednou to přijít muselo a když to před více jak rokem dokázaly okresní Senomaty, proč by z toho nebyla Hřebeč. Mimochodem druhý celek tabulky.
Není se za co stydět, první poločas by mohl vyjít lépe, ale v tom druhém už diváci viděli pěkný fotbal i branku, kterou Zavidov snížil na 1:2. Bohužel další pokusy už nebyly vyřešeny podle představ lavičky.

Zde je náramně vidět, jak se trenéři nebojí udělat radikální změny. O poločas střídali hned tři hráče. Reagovat ihned a účelně, je to, co dělá trenéra pánem na svém místě.

Samozřejmě je to škoda, že o svojí domácí neporazitelnost přišel Zavidov takhle rovnou bez varování remízy apod. Na druhou stranu debakl to nebyl a ani ostudný výkon. Pokud na nějakých hráčích ležela nervozita, že doma dlouho neprohráli, už je to pryč. Každý rekord někdy končí…

Za pár dní jede Pichnerova parta do Velké Dobré, kde to taky nebude mít jednoduché. Na druhou stranu místní celek hraje kombinačně, po zemi, rychle a bojovně. V podstatě podobným stylem, jako Zavidov. Ten má navrch o pět bodů, což může být dobré co se psychiky týče. Ovšem doma hraje Dobrá.
A teď se dostaneme i ke slovu trenéra, kterého mrzí, že po takové době jeho družina padla v domácím prostředí, ale na druhou stranu ví, že fotbal si svůj den nevybírá…

„Prospali jsme první poločas, přistoupili k zápasu laxně. Hosté dali krásné dvě branky do šibenice. Hráli jsme bez pohybu a bez nápadu. Po rozruchu v kabině jsme se zlepšili, dostávali jsme se do šancí, ale stačili jsme pouze snížit. Za druhé dějství jsem celkem spokojený, remíza by zápasu slušela víc."