Domácím borcům zůstaly jen oči pro pláč. „Smutek je tam pořád a nejen u mě. Taková sezona se tady ještě neodehrála, a to zklamání bylo velké. Myslím, že po utkání bylo patrné na všech,“ tiše konstatoval 25letý obránce Jiří Karel, jeden z pěti Rakovničáků v týmu.

Přemýšlíte, v čem byl ten nedělní večer největší problém?
Určitě to pořád v nás leží a pořád to řešíme. Se Slaným jsme měli v základní části lepší bilanci a věřili jsme si na něj. Tomu odpovídaly i průběhy zápasů. O to víc mrzí, když v tom utkání máte víc ze hry a nakonec to nevyjde. Jejich brankář měl skvělou formu a my ho nebyli schopni překonat.

Vypadá to, že uspět v kvalifikaci o II. ligu bylo možná snažší než vyhrát krajskou ligu. První béčko Kadaně zřejmě nebude chtít postoupit a Lomnice nad Popelkou, která nahradila vítěze ligy Libereckého kraje, v ní hrála takříkajíc druhé housle.
Myslím, že hokej ve Středočeském kraji je na vysoké úrovni, tudíž liga byla hodně náročná. Taková Příbram byla mnohem kvalitnější soupeř než Slaný. Je tady i víc klubů. Kvalitu jiných krajů neumím posoudit, ale předpokládám, že taková jako u nás není.

Otázka je, zda by se v případě úspěchu chtělo hrát II. ligu. Je přece jen mnohem náročnější pro hráče i klub.
Chtěli jsme vyhrát krajskou ligu a uspět v kvalifikaci. Druhá liga by Rakovníku slušela. Bylo by to hezké pro diváky, kterých chodilo hodně. Šest set diváků se jen tak někde nevidí. Já bych si ji rád zahrál, nevím ale, jak by ostatní hráči dokázali skloubit třikrát týdně trénovat, dvakrát týdně hrát a do toho se ještě na sto procent věnovat pracovním povinnostem. To se ale bavíme o tom, co by bylo, kdyby …

Mrzí Vás víc, že jste nevyhráli krajskou ligu, či nehráli kvalifikaci, nebo nepostoupili do II. ligy?
Na to je jasná odpověď. Jsme zklamaní z toho, že jsme nevyhráli před domácím publikem. Doma to byla jediná porážka v sezoně. Těšil nás takový zájem a my jsme si společně s diváky nemohli užít euforii po utkání. Když jsme viděli, že šest lidí odchází a na ledě se raduje patnáct hráčů Slaného a jejich čtyři fanoušci, tak to bolelo.

Celý rozhovor s Jiřím Karlem najdete v tištěném vydání Rakovnického deníku ve středu 17. března 2010.