Teď Josef Hošek otevřel novou expozici, v níž už se nevěnuje jenom hokeji, ale oceňuje tady i borce z jiných sportů, kteří hlavně v 70. letech předváděli neskutečné výkony. Věra Čáslavská, Jan Kodeš, bratři Svojanovští, Jiří Štancl. Ti všichni dostali ve výstavních prostorách svůj prostor. Kdo mohl, ten ve středu dorazil i osobně. Na co se v Lánech ještě vzpomínalo? Byly to jenom střípky úchvatných bitev, ale i pohledy do budoucnosti.

Josef Hošek otevřel v Lánech nové prostory ve své Hokejové síni slávy.Věrní kamarádi Josefa Hoška, bývalí reprezentační obránci František Kaberle a Josef Horešovský, bydlí od Lán kousek, i proto jsou v Síni slávy pravidelnými hosty a mají tady své speciální koutky. Horešovský dokonce figurínu v maketě šatny ze 70. let.

Oba se už po náročných operacích hůř pohybují, přesto na své slavné hokejové chvíle vzpomínají rádi. „A Pepík vytvořil v Lánech unikát, kde se všechno dá připomenout,“ hlásí Kaberle, který byl dvakrát mistrem světa a stejné tituly získali i jeho synové František s Tomášem.

Josef Horešovský poděkoval i Hoškově rodině, která mu pomáhá, ale nadhodil otázku, kde všechny vzácné artefakty byly předtím, než skončily v Síni slávy na Lánech. Sám prý míval medaile v krabici od whisky. „Asi to měl někde na staré šachtě, kde to roky skladoval. Je dobře, že to teď máme na očích a že už sem nedáváme věci jen my staří paznechti, ale i čtyřicátníci. Doma v krabici je to přece k ničemu,“ vypráví někdejší rázný bek, který mateřské Kladno vyměnil v mládí za studium v Praze, a proto se stal ikonou Sparty. Tu nyní povede jiný původní Kladeňák Petr Ton, který se ji bude snažit zvednout. „Bude to běh na dlouhou trať, jenom výměna lidí ve vedení nepomůže. Spartě bych to ale moc přál,“ říká a doplňuje, co se mu na českém hokeji nelíbí. „Jak u nás dostávají dokola nové a nové smlouvy hráči nad pětatřicet let, zatímco mladí pořádnou šanci nedostanou. Přitom oni by mezi chlapy za krátkou dobu svou výkonnost zvedli, o tom jsem přesvědčen. Podívejte se na Finy. Na mistrovství měli osmnáct nováčků, které pomalu nikdo neznal. A jsou mistry světa. V tomhle ve srovnání se Skandinávií pokulháváme,“ tvrdí.

František Kaberle zůstal kladenský a je šťastný, že jeho klub postoupil zpátky do extraligy. „Už jsem ani nedoufal, že se toho dožiju. Teď se zase bojím, aby to nebylo jen na rok. Vemte si, že pustí do Litvínova Říhu. Prý že hůř brání. Já říkám, že umí vystřelit od modré jako málokdo. Jarda (Jágr) také nemůže hrát do šedesáti, Pleky to samé. Já z toho mám strach, i když bych se rád pletl,“ bojí se Kaberle.

EBERMANN: KLADEŇÁCI BYLI ÚŽASNÍ!

S ním odehrál řadu bitev i útočník Plzně Bohumil Ebermann. Většinu v národním týmu, ale sešli se i v klubovém dresu. V roce 1977 vyjel Ebermann a někteří další reprezentanti spolu s Kladnem do Ameriky, kde si zahráli proti celkům z NHL. Toronto a Chicago dokonce porazili, s New York Rangers remizovali.

Josef Hošek otevřel v Lánech nové prostory ve své Hokejové síni slávy.

„S Kladeňákama to bylo úžasný. Já v nároďáku nejvíc kamarádil s Frantou Kaberlem a Edou Novákem, pak jsme spolu dělali i tréninkové kempy v Mariánských Lázních. Tenkrát nám nikdo nevěřil, ale měli jsme dobré mužstvo a prohráli jediný zápas, to si dobře pamatuju. Zapadli mezi nás i bratři Šťastní ze Slovanu Bratislava. Peter se pak změnil, stal se nacionalistou, ale to už je teď jedno,“ mávl rukou Bohumil Ebermann.

Ten byl po sestupu Škodovky do druhé ligy (v roce 19798 prohrála v Brně kvalifikaci s Duklou Trenčín na nájezdy) na hranici přestupu do Pardubic. Tam hráli jeho reprezentační parťáci Vladimír Martinec a Jiří Novák. „Ale jednal o tom tehdejší krajské výbor strany v Plzni a jednoznačně to zatrhli,“ smál se Ebermannn.