Při pohledu do ochozů libeňské O2 areny bylo téměř nemožné je přehlédnout. Na sobě klubové dresy, na hlavě kšiltovky a uvnitř pocit neuvěřitelného štěstí.
Pochopitelně. Zažít v takhle útlém věku večírek, při němž se přímo před vašimi zraky odehrává bitva dvou celků z nejprestižnější hokejové soutěže na planetě, navíc i s výraznou domácí stopou, je opravdu vzácné privilegium.
Zápas NHL jako výuka ve škole
A pro malé hokejisty z domácích luhů a hájů, kterým se při rozhovorech s redaktory Deníku slavná NHL doslova rozplývala na jazyku, byl sobotní večer v největší tuzemské aréně tou nejlepší možnou inspirací do další práce.
Partička z teplického klubu Huskies se usadila v horní galerii, slavné hokejisty měla jako na dlani. „My jsme smečka z Teplic, hokej, to je nejvíc!" prozpěvovala si cestou do hlediště. „Nemohl jsem se dočkat. Chtěl jsem zažít tu atmosféru, vidět na vlastní oči hokejisty, které znám jen z televize. Je to paráda!" rozplýval se osmiletý Jirka.
A pocit blaženosti se rozléval i v duších dalších malých snílků s hokejkou.
„Jsme naprosto nadšení, vůbec jsme si nedokázali představit, že se na takový zápas můžeme někdy podívat,“ prozradili hráči 7. třídy z Rakovníka. „Už když jsem se ráno probudil, tak jsem měl úplně husí kůži,“ dodal pro změnu jeden z hloučku mladoboleslavských mladíků.
Na NHL do Prahy zavítaly celé mládežnické týmy. Na fotce hokejisté Mladé Boleslavi s redaktorem Oliverem Goldem.
Lístky, k nimž se skupinky hokejistů se svými trenéry dostaly povětšinou prostřednictvím hokejového svazu či darem od vedení klubu, poputují v dětských pokojíčcích na velice cenná místa. „Uložím si ho mezi všechny své medaile a poháry, má pro mě podobnou hodnotu,“ řekl s výrazem naprostého profesionála útočník mladších žáků Sršňů z Kutné Hory.
Co ovšem znamená pro budoucí generace českého hokeje vidět osobnosti slavné severoamerické soutěže na vlastní oči, jen pár metrů od ledové plochy? „Nepopsatelný zážitek, ale také obrovská inspirace. Bylo to jako ve škole, akorát tohle tedy byla o trochu zábavnější výuka,“ zavtipkoval mladoboleslavský útočník v dresu Bruslařů.
Na své si v O2 aréně přišli samozřejmě také brankáři. „Je to úžasná zkušenost, snažím se sledovat každý jejich pohyb, abych se něco přiučil,“ řekl kutnohorský gólman.
S hokejkou v ruce sice každý umí něco jiného, nicméně i přesto se všichni dokázali shodnout, že hrdinou nejen sobotního večera byl domácí kanonýr Tomáš Hertl. „Kdykoliv má puk na hokejce, tak zpozorníme,“ prozradil lídr rakovnické party v ochozech.
Jednou chci být jako Jágr
„Já teda ještě hodně sleduju Tima Meiera, toho mám hrozně moc rád,“ vykřikl přes rameno další z mladíků. „Ale Tomáš je asi nejvíc. Když vidím, jak mu aplaudují zaplněné tribuny, říkám si, jaké by to asi bylo, kdybych stál na jeho místě já,“ zasnil se na chvíli také hlouček chlapců z Kutné Hory.
Zahrát si slavnou NHL. Jasný cíl, který leží v hlavě snad každého mladého hokejisty, který prošel krátkou mediální povinností po vzoru svých starších kolegů na ledě. I proto bylo slavnostní buly z rukou legendárního Jaromíra Jágra dalším překrásným zážitkem.
„Bylo úžasné vidět pana Jágra naživo. Kéž bych jednou mohl dokázat to, co se povedlo jemu,“ vzkázal velice upřímně do mikrofonu člen mladoboleslavské skupiny na tribuně. „Je to můj velký vzor a inspirace, škoda, že nemohl hrát taky,“ pousmál se další z nich.
A kdo ví, třeba se z inspirace a velkých snů jednou stane i realita. Více takových Hertlů a Šimků by českému hokeji rozhodně slušelo.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
