Soukup: Mohli jsme být v lize, ale kluci se rozhodli hrát pro diváky

Rakovnický hokej je momentálně bez dorostu. Nicméně se blýská na lepší časy, hlavně díky zkušeným trenérům mládeže.

Vedoucí A-mužstva HC Rakovník Vladimír Soukup vyprávěl v rozhovoru pro Rakovnický deník o svém dlouholetém působení v klubu a zavzpomínal na radostné i méně radostné okamžiky, které za dlouhých 37 let v klubu prožil.

Jak jste se dostal k rakovnickému hokeji?
K hokeji jsem se dostal tak, že mě oslovil pan Švácha, když jsem na zimní stadion přišel se svým synem, který chtěl hrát hokej. Takže jsem začal s panem Šváchou působit jako druhý trenér přípravky, kde jsem pak pomáhal celá léta. Když odešel syn do Příbrami asi ve čtrnácti letech, tak jsem tady zůstal a převeleli mě na post vedoucího do A-mužstva. Tam vlastně působím dodnes a snažím se, co to jen jde, aby tady hokej fungoval.

Jak dlouho „děláte“ do rakovnického hokeje?
Do našeho oddílu HC Rakovník jsem přišel v roce 1984, takže zde působím téměř 37 let.

Jak se rakovničtí hráči připravují v době vládních opatřeních?
Jednotlivě chodí do posilovny a co jsou zamrzlé rybníky, tak chodí bruslit na rybník. To je veškerá individuální příprava, protože to dělají po práci. Ale mohu říci, že máme takový kádr, že většina hráčů má vůli se udržovat v kondici. Bohužel to vypadá, že už se nic hrát nebude a jestli se dostaneme na led, tak odehrajeme dva nebo tři přáteláky. To bude pro letošní sezonu asi vše.

Je nějaký trenér, na kterého rád vzpomínáte?
Trenérů jsem tady zažil opravdu hodně. Jako byli pánové Miroslav Krása a Luboš Bauer – vynikající kladenští hokejisté. Zlatým hřebem byl určitě další Kladeňák Zdeněk Bača Hrabě – velmi dobrý trenér. Dále jsme tady měli ještě do loňska Otakara Vejvodu, který dokázal mančaft zvednout, ale bohužel u nás vydržel jen dva roky. Letos k nám přišel jeden z nejmladších trenérů Jaroslav Pritoka, který nastoupil také velmi dobře a tréninky pod jeho vedením mají úroveň. Mé přání je, aby zde trénoval Tomáš Vyskočil – náš velmi platný hráč. Pak tady máme šikovného trenéra žáků Tomáše Bodingera.

A co oblíbení hráči?
To bude Franta Pospíšil, syn slavného kapitána Kladna i reprezentace, nebo Petr Bauer, který hokeje bohužel nechal, což je velká škoda. Rád bych také připomněl pana doktora Silbera, který dovedl zázraky a pomohl řadě hráčů vyléčit jejich zranění. Byl proslulý nejen v našem okrese.

Jak byste zhodnotil loňskou sezonu?
Myslím, že se nám velice vydařila, protože jsme za celou sezonu doma neprohráli, ale už se nestihla dohrát. Měli jsme postupovat do ligy, ale bohužel většina hráčů byla proti kvůli finanční stránce a nedostatku času. Museli bychom trénovat čtyřikrát v týdnu a odehrát dvě utkání za týden.

Je nějaká sezona nebo zápas, na který máte hezké vzpomínky?
Určitě když jsme vyhráli finále kraje v sezoně 2013/2014. To byla opravdu nádhera, když všichni hráči naskákali na led a diváci přímo šíleli. Jinak jsem šťastný za každý vítězný zápas. Důležité je, aby se vše obešlo bez nějakého vážného zranění, protože někdy jsou momenty, ze kterých jde strach. Hokej už je takový.

Stalo se za vašeho působení v klubu něco, co byste nejraději vymazal z paměti?
Jedno období, na které nerad vzpomínám, tam bylo, ale jelikož jsem člověk, který dovede odpouštět, ale nezapomíná, takže se tím už nezabývám. Věnuji se další práci a jsem šťastný, že mohu být obklopen lidmi, které baví hokej – věnují se mu a dělají ho dobře.

Jakého úspěchu si klub HC Rakovník cení nejvíce?
Samozřejmě je to zmíněné vítězství ve finále v sezoně 2013/2014. Tehdy jsme dosáhli nejvíc.

Historie HC Rakovník

HC Rakovník byl založen v roce 1932 pod názvem Plavecko – bruslařský klub, později existoval pod názvy Spartak Rakovník, pak roky Lokomotiva Rakovník 1948 – 1990,. následně rok jako TJ TZ Rakovník. Od roku 1991 byla provozovatelem Zimního stadionu Rakovník Tělovýchovná jednota HC Rakovník zaregistrovaná u ČSTV ČR dne 25. června 1991. V roce 2015 došlo ke změně názvu na HC Rakovník, z.s.