Celé jeho jméno znělo Alois Pravoslav Trojan a ve své době byl jedním z nejváženějších veřejných činitelů v Čechách a velice významnou osobností. Dnes již, bohužel, upadl v zapomnění.

Začátky
Alois Pravoslav Trojan (1815 – 1893) se narodil v obci Knovíz, obci blízko Kladna. Narodil se v chudé rodině, ale přesto se dal na studium, což v oné době byla velká sázka.

Studoval ve Slaném a v Praze, roku 1838 dokončil studium práv a vstoupil do státních služeb. Pracoval v magistrátu v Litoměřicích, poté zamířil do Prahy, kde se začal věnovat českému vlastenectví. Stýkal se s osobnostmi jako František Ladislav Rieger či Josef Kajetán Tyl. V revolučním roce 1848 byl jedním z hlavních organizátorů schůze ve Svatováclavských lázních, která měla později pro český národ velký vliv.

O rok později byl jako účastník revoluce zatčen, ale kvůli velké vlně nesouhlasu obyvatelstva opět propuštěn. Spolupracoval následně i s Karlem Havlíčkem Borovským, který jej ocenil i ve svých Národních novinách.

Rakovník
V roce 1857 zavítal do Rakovníka, kde si otevřel notářskou kancelář. O několik let později se stal členem městské rady, navrhl a zajistil následné stavby reálné školy a okresní nemocnice.

Byl jedním z hlavních jednatelů pro stavbu Národního divadla.
Často jej navštěvoval i sám Borovský a dokonce u Aloise Trojana žila tři roky i Borovského dcera Zdeňka. V roce 1879 z Rakovníka odešel, aby ostře v Praze vystoupil proti silné germanizaci a útlaku národa. Bohužel se rozhádal se svým dlouholetým přítelem Riegerem poté, co jej porazil ve volbách do říšské rady.

Poté byl i ředitelem Hypoteční české banky, jejíž pobočku nechal zřídit i ve svém oblíbeném městě, Rakovníku.
Dnes je Alois Pravoslav Trojan pohřben na Vyšehradském hřbitově.