13. 11. 1980
Voyager 1 proletěl kolem planety Saturn. Sonda odstartovala ze Země 5. 9. 1977 a pořídila unikátní záběry planety a jejich satelitů. Tato americká sonda proletěla také kolem planety Jupiter dne 5. března 1979. Na své palubě nese pozlacenou desku s informacemi o Zemi. Pak se již vydala na dlouhou pouť do mezihvězdného prostoru. 15. 8. 2006 překonala tato legendární kosmická sonda vzdálenost 100 astronomických jednotek (15 miliard km) od Slunce. Astronomická jednotka je střední vzdálenost Země – Slunce. Stala se tak nejvzdálenějším vyslancem lidstva ve vesmíru. Sondy Voyager 1 a 2 směřují ven z planetární soustavy směrem do Oortova mračna komet. Posledním úkolem sond je najít hranici heliosféry tzv. heliopauzu. Heliosféra je prostor kolem Slunce vyplněný slunečním větrem a představuje tak magnetosféru Slunce. V Heliopauze se vyrovnává tlak slunečního větru a mezihvězdného prostoru.


14. 11. 1969
Se uskutečnil start druhé výpravy k Měsíci - Apollo 12 s posádkou Charles Conrad, Jr., Alan LaVern Bean, Richard Francis Gordon, Jr.. Výprava se vrátila zpět na Zemi 24. 11. 1969 a odebrala 34,4 kg vzorků měsíční horniny.


15. 11. 1630
Zemřel Johannes Kepler, německý astronom, císařský matematik Rudolfa II. Zabýval se pohyby těles ve sluneční soustavě a objevil některé zákonitosti jejich pohybu. Je autorem třech základních zákonů o pohybu nebeských těles, které definitivně rozhodli ve prospěch platnosti heliocentrického Koperníkova systému. Ke své práci použil i velmi přesných pozorování planety Mars, jež provedl jeho učitel - astronom Tycho Brahe, který od roku 1600 působil v Praze. Kepler od roku 1600 též působil na našem území, v Praze formuloval již zmíněné zákony. Narodil se 27. 12. 1571.


15. 11. 1670
Zemřel Jan Amos Komenský, český humanista a pedagog, zakladatel vědecké pedagogiky. Významné jsou jeho práce z hlediska popularizace věd o přírodě.

15. 11. 1738
Narodil se sir William Friedrich Wilhelm Herschel, britský astronom německého původu. Roku 1781 objevil planetu Uran. Roku 1787 se mu podařilo objevit Uranovy měsíce Titania a Oberon a roku 1789 Saturnovy měsíce Mimas a Enceladus. Zjistil, že většina mlhovin je hvězdnými systémy a sestavil teorii hvězdného vývoje. Předpokládal také, že Mléčná dráha je systém mnoha hvězd. Objevil, že dvojhvězdy nejsou jen náhodně pozorovanou dvojicí hvězd s malou úhlovou vzdáleností, ale že jde o opravdové gravitačně svázané systémy. Odhalil také vlastní pohyb Slunce a určil směr jeho pohybu k souhvězdí Herkula. Zemřel 25. 8. 1822.


15. 11. 1988
Proběhl úspěšně první a jediný nepilotovaný let raketoplánu Buran (SSSR), který byl řízen automaticky. Sovětský raketoplán Buran (Sněhová bouře) odstartoval z kosmodromu Bajkonur v úterý 15. 11. 1988 ve 4 hodiny SEČ. Na oběžnou dráhu ho vynesla víceúčelová nosná raketa Eněrgija. Raketoplán nové generace uskutečnil dva oblety kolem Země a přistál asi 12 kilometrů od startovací rampy v 7 h 25 min SEČ, podvozek se dotkl nové přistávací rampy rychlostí asi 310 km/h. První start raketoplánu se měl uskutečnit již 29. října, ale automatický kontrolní systém necelou minutu před startem zastavil předstartovní operace. Příčinou byla mechanická závada na plošině pro nastavení gyroskopů.


16.11. 1965
Start sondy Veněra 3 (SSSR), 1. 3. 1966 jako první sonda tvrdě dopadla na povrch Venuše.


16. 11. 1974
Z největšího radioteleskopu Arecibo v Portoriku bylo odesláno první radiové poselství lidstva do vesmíru. Radioteleskop má parabolickou anténu o průměru 305 m, která není pohyblivá a je umístěna v přírodním údolí.


17. 11. 1970
Přistála v oblasti Mare Imbrium sovětská kosmická družice Luna 17, určená k výzkumu Měsíce, která měla na své palubě první kosmické dálkově ovládané vozidlo Lunochod 1. Hmotnost vozidla dosáhla 756 kg. Lunochod měl být v činnosti 3 měsíce, ale jeho mise nakonec trvala 10,5 měsíce. Během této doby ujel 10540 m. Pořídil na 200 panoramatických záběrů a 20000 TV snímků. Dále bylo provedeno asi 500 pevnostních mechanických měření a 25 chemických rozborů povrchu. Činnost Lunochodu 1 byla ukončena 4. 10. 1971.


19. 11. 1969
Přistál měsíční modul LEM - Intrepid z Apolla 12 na povrchu Měsíce v oblasti Oceanus Procellarum. V modulu byla dvojice amerických astronautů Charles Conrad a Alan LaVern Bean. Ve velitelské sekci Apolla 12 zůstal na oběžné dráze kolem Měsíce astronaut R. F. Gordon. Modul přistál necelých 200 m od sondy Surveyor 3, která na Měsíc dopadla 20. 4. 1967. Astronauté uskutečnili dvě výpravy. Během prvé odebrali vzorky 34,4 kg hornin a instalovali sadu vědeckých přístrojů ALSEP, některé z přístrojů fungovaly až do roku 1977. Během druhé výstavy astronauté podrobili sondu Surveyor 3 prohlídce a zároveň odebrali některé díly. Astronauté se pohybovali po Měsíci (mimo modul) přes 7 hodin a překonali vzdálenost 1.3 km. Horní část kabiny měsíčního modulu s kosmonauty odstartovala 20. 11.1969 a spojila se s velitelskou sekcí. Výprava se vrátila zpět na Zemi 24. 11. 1969.


20. 11. 1889
Narodil se Edwin Hubble, americký astronom. V roce 1926 se mu podařilo, jako prvému, rozlišit jednotlivé hvězdy v galaxiích a tím dokázat, že galaxie jsou ohromné hvězdné soustavy. Zavedl také klasifikaci jednotlivých typů galaxií. V roce 1929 přišel s objevem expanze vesmíru. Edwin Powell Hubble zemřel 28. 9. 1953. Po Hubblovi je pojmenována konstanta expanze vesmíru. Jeho jméno též nese teleskop umístěný na oběžné dráze kolem naší planety, který byl vynesen do vesmíru raketoplánem 24. 4. 1990 a 25. 4.1990 byl vypuštěn na oběžnou dráhu.


20. 11. 1998
Byl uveden na oběžnou dráhu základní modul orbitální stanice ISS – ZARJA (Rusko)


22. 11. 1907
Zemřel Asaph Hall, americký astronom. V roce 1877 objevil dva satelity planety Mars, spočítal jejich dráhy a pojmenoval je Phobos a Deimos.


22. 11. 1944
Zemřel britský astronom sir Arthur Stanley Eddington. Zabýval se oblastí teoretické astrofyziky, vnitřní stavby hvězd, vztahu mezi hmotností a svítivostí hvězdy, vypracoval teorii bílých trpaslíků a pulzujících proměnných hvězd.


24. 11. 1969
Přistála na Zemi posádka ve velitelské sekci Apolla 12.


27. 11. 1701
Narodil se Anders Celsius, švédský astronom a fyzik. Svými měřeními ověřil hypotézu I. Newtona, že je Země zploštělá. Světovou proslulost mu vynesl nápad zavést měření teploty desítkovou soustavou, kdy teplota varu vody má číslo nula a teplota tání ledu 100 stupňů. Stupnici rozdělil na 100 dílů. Kdo později tyto hodnoty obrátil tak, jak je známe a používáme dnes, nebylo s jistotou zjištěno. V roce 1948 konference o váhách a mírách rozhodla, že do té doby požívané stupně setinkové budou nahrazeny stupni Celsiovými.


28. 11. 1964
Start americké sondy Mariner 4, která 14.7.1965 prolétla kolem Marsu a provedla první průzkum této planety, pořídila 22 snímků.