8. 10. 1873 se narodil Ejnar Hertzsprung, dánský astronom. Zabýval se především spektrální fotometrií hvězd a otevřenými hvězdokupami. Sestavil tabulky závislosti spektrální třídy hvězd na jejich absolutní hvězdné velikosti a zjistil, že mezi těmito dvěma charakteristikami existuje určitá souvislost. Objevil dvě skupiny hvězd - trpaslíky hlavní posloupnosti a obry. Zkoumal vztahy mezi teplotou a svítivostí hvězd. Zjištěné údaje později použil k sestavení diagramu H. Russel, který je dnes znám jako Hertzsprung-Russellův diagram a je základním kamenem pro studium hvězd a jejich vývoje. Ve svém životě pozoroval vývoj otevřených hvězdokup a proměnných hvězd. Zemřel 21. října 1967 v Dánsku.


10. 10. 1983 dolétla k Venuši sovětská kosmická průzkumná sonda Veněra 15, která spolu s Veněrou 16 mapovala povrch planety. Mapování bylo provedeno od 30° severní šířky až do oblasti severního pólu Venuše s přesností asi 1 až 2 km. Mapovací výzkum byl ukončen v červenci 1984.


11. 10. 1871 se narodil Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, ruský raketový průkopník.


14. 10. 1983 dolétla k Venuši druhá sovětská kosmická průzkumná sonda Veněra 16. Tato sonda se spolu s Veněrou 15 účastnila na mapování povrchu planety. Mapování bylo provedeno od 30° severní šířky až do oblasti severního pólu Venuše. Mapovací program během něhož byly zjištěny na povrchu některé krátery, horské masívy, trhliny v povrchu a vulkanické oblasti byl ukončen v červenci 1984.


18. 10. 1989 raketoplán Atlantis vynesl do vesmíru významnou sondu Galileo, která prozkoumala největší planetu ve sluneční soustavě Jupiter a její systém satelitů. Sonda Galileo byla kombinovanou umělou družicí Jupitera a zároveň atmosférickou průzkumnou sondou. Sonda na své cestě k Jupiteru byla celkem třikrát gravitačně urychlena. První urychlení metodou gravitačního praku bylo provedeno u Venuše 10. února 1990, další dvě urychlení u Země 8. prosince 1990 a 8. prosince 1992. Sonda na své cestě přinesla data o Venuši, objevila stopy zmrzlé vody v polárních oblastech Měsíce, přinesla snímky Antarktidy, setkala se s planetkou Gaspra 29. října 1991 a planetkou 233 Ida 28. srpna 1993 u které nafotila i satelit Dactyl. V červenci 1994 pozorovala i srážku jednotlivých fragmentů komety Shomaker - Levy 9 s planetou Jupiter. 7. 12. 1995 byla sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Jupiteru a planeta tak získala první umělou družici. Sonda přinesla z oblasti Jupiterovy soustavy velké množství snímků a vědeckých dat. Sonda Galileo ukončila svou misi 21. 9. 2003, kdy byla záměrně navedena do atmosféry Jupiteru, kde shořela. Důvodem k tomuto rozhodnutí byla obava, aby sonda náhodou nedopadla například na měsíc Europa, který by mohla kontaminovat pozemskými mikroorganismy. Řízený zánik v atmosféře Jupiteru toto nebezpečí vyloučil.


20. 10. 1972 zemřel Harlow Shapley, americký astronom. Přišel s myšlenkou, že Slunce leží poblíž centrální roviny naší Galaxie, asi 50 tisíc světelných roků od jejího středu (současná hodnota je 30 tisíc světelných roků). Roku 1911 vyvinul metodu určování velikosti zákrytových dvojhvězd měřením změn jejich magnitudy. Byl také první, kdo předpokládal, že cefeidy jsou pulsující hvězdy.


21. 10. 1967 zemřel Ejnar Hertzspung, dánský astronom.