Na jednom z nich musely poslepu najít předměty, které patřily Keltům, například spona na šaty, náramek, nebo korálek. Protože se Keltové vyznali v bylinách, na dalším stanovišti účastníci poznávali bylinky, sušené, podle vůně a čerstvé podle vzhledu. Jako keltští válečníci si počínali zejména chlapci, když se navzájem dřevěnými tyčemi shazovali z cihlových podstavců a kryli se pouze štíty. Keltský válečník jim po té ukázal různé keltské zbraně. Posledním úkolem bylo rozluštit hádanku druida: „I když stále mění tvar, je stále kulatý. Co to je?" Správná odpověď zněla měsíc. Za všechny splněné úkoly děti dostaly odměnu: sádrovou hlavu druida. „Tentokrát jsme připravili trochu jiný program s úkoly. Děti více bavilo, když se mohly zapojit do hry. Navštívily nás hlavně ty z prvního stupně, ale i starší. Byly z místní základní i mateřské školy i například ze Stochova. Odpoledne si k nám zase našli cestu rodiče nebo prarodiče s dětmi,“ řekla Miroslava Hoblíková z novostrašeckého muzea. Po keltských hrách následovala přednáška Martina Trefného, ředitele Podřipského muzea v Roudnici nad Labem a odborníka na dobu železnou, O nejstarší skulptuře.