Jejich naivní díla jsou pohlazením pro oko i pro duši, i když v nich najdete i hlubší témata z našeho bytí. Důkazem toho je například obraz Emmy s výmluvným názvem Sestra, kterou nemám. Najdete tu mimo jiné i cyklus Čtyři roční období od dcery Barbory. Rukopis obou žen se na první pohled velmi podobá, ale už při druhém pohledu rozdíly poznáte.

Emma Srncová byla do roku devatenáct set osmdesát členkou Černého divadla svého manžela Jiřího Srnce. Malovat naivní obrázky začala až po rozvodu s ním.

„To, že jsou obě dámy matka a dcera, naivními malířkami, není rozhodně nic hanlivého. Naivní malířství jako umělecký směr bylo známé už v osmnáctém století. Nejvýznamnějším představitelem je francouzský malíř Henri Rousseau. Autoři jsou samoukové a vybírají si většinou velmi lehká témata. V případě obou dam to není zcela pravda. Na svých obrazech zachytily velmi hluboká témata," řekla v úvodu vernisáže archeoložka muzea Kateřina Blažková.

Jejich malba přesto působí velmi vesele. Obrázky jsou plné barev. Možná proto si je lidé rádi pořizují do svých domovů, aby jim tam přinášely radost.

Obě dámy se z vernisáže omluvily z rodinných důvodů. Ale, kdo se chce setkat s Barborou Srncovou, má ještě naději. „Při předávání výstavy jsem se s Barborou setkala a snad ji ještě přemluvím k návštěvě derniéry výstavy. Vše ale záleží na zájmu návštěvníků. Pokud budou mít zájem, mohli bychom se s Barborou srncovou setkat na konci srpna," uvedla Blažková. Součástí výstavy je i dokumentární film o díle obou malířek.

Prodejní výstavu, na které můžete zakoupit originály i reprodukce obrazů, plakát nebo kalendář, potrvá v Muzeu TGM v Rakovníku do prvního září.