Ředitel Rabasovy galerie připomněl, že autor, benešovský rodák (1976), není v Rakovníku neznámý, vystavoval v roce 1991 v Galerii Špejchar, a to společně se svým někdejším spolužákem z Jihočeské univerzity Daliborem Blažkem.

„V Holečkově díle se skrývá malý příběh posledních tvůrčích let, pro jeho minimalizované plastiky je důležitý pohyb, gesto, dynamika,“ řekl.

A skutečně, drobné Holečkovy plastiky jsou samá ruka, samá noha a dlouhatánské končetiny k pohybu přímo vybízejí.

Petr Holeček prožil poslední léta v Dublinu. Nejprve se zúčastnil jarního kurzu kresby, pořádaného irskou Národní galerií, ale, jak potvrdil Václav Zoubek, protože je Irsko výtvarně zajímavé, není divu, že se zde Petru Holečkovi zalíbilo a rozhodl se zůstat aspoň rok.

„Když se čas naplnil a začal jsem balit, doslechl jsem se, že známý irský sochař Patrick O´Reilly hledá pro svůj ateliér asistenta,“ vypráví Petr Holeček.

Navštívil ho s kresbami a taky s keramikou, s níž přišel do styku už na studiích v Čechách, a bylo rozhodnuto. Stal se sochařem a zůstal sedm úspěšných tvůrčích let. Tady se zrodily jeho první plastiky tvořené z modelovacího vosku a poté odlévané do bronzu, dostavil se první úspěch na výstavách i soutěžích, a jak se v Praze nedávno dozvěděl, stal se opět laureátem jedné z nich.

Svůj hlavní ateliér má dnes Petr Holeček v Praze, ten v Dublinu ale navždy neopustil. Na rodném Benešovsku se navíc věnuje sociální práci.

Netradiční výstava minimalistických soch Petra Holečka potrvá do 7. listopadu.

AUTOR: Ivo Mička