Muzikantské geny
Skvělý koncert tentokrát téměř celý „odtáhl“ zpaměti houslista Michal Sedláček, který nezapře rodinné muzikantské geny: dědeček koncertní mistr Plzeňského rozhlasového orchestru, tatínek houslař. Není divu, že na housličky hrají i Michalovi sourozenci. V Rakovníku jsme jej také již poznali v roli primária Míčova komorního orchestru.

Michal svůj recitál započal J. S. Bachem. Sonáta C dur v jeho podání zazněla neskutečně živě. Také Nicolo Paganini, pojem mezi světovými virtuosy, by měl z jistých flažoletů, pizzicat, dvojhmatů nadějného mladého muzikanta radost. A ještě sólový E. Ysaye, trochu zadumaný, zpěvný, brilantní.
Závěrečná Janáčkova Sonáta pro housle a klavír dala vyniknout i absolventu Moskevské státní konzervatoře, pedagogu Plzeňské kozervatoře Maximu Averkievu.

A protože opravdový umělec dovede ocenit upřímný, nadšený potlesk i méněhlavého publika, Michal Sedláček nakonec pokládá svoji kytičku na klavír a noblesně vystřihne jen tak pro radost z muziky ještě jednoho Paganiniho. Pokud tedy milovníci umění zatím mají tacet a šetří síly na maraton Heroldova Rakovníka, připomeňme, že začíná už příští neděli, a to v pět odpoledne v Nové síni pod Vysokou bránou výstavou Středočeského sdružení výtvarníků. Od 19.00 pak pokračuje v Heroldově síni koncertem Collegia 1704.