Naposledy jste hrála ve filmu Řád – před patnácti lety. Co vás zaujalo na scénáři k filmu Ženská na vrcholu scenáristky Hany Cielové a režisérky Lenky Kny?
Je to příběh o rodině a hraju milující babičku, kterou jsem i v reálném životě. Mám čtyři vnoučátka a ta mě úžasně drží při životě. A také mě natáčení svedlo dohromady s kolegy, kteří jsou mému srdci blízcí.

Poprvé jste se potkala před kamerou s Bolkem Polívkou. Jaké bylo tohle setkání?
Bolka samozřejmě znám dlouhá léta, ale nikdy jsem s ním nepracovala. Tak mě to velmi potěšilo, když roli přijal. Práce s ním byla moc příjemná a inspirující.

Hrajete s Bolkem něžně se hašteřící manželskou dvojici po mnoha letech soužití. S vaším mužem Viktorem jste spolu přes padesát let. Je podle vás humor v partnerském vztahu důležitý?
Naprosto. A nejen v partnerském vztahu, ale i ve vztahu s dětmi, s lidmi při práci. Když se člověk bere moc vážně, k ničemu dobrému to nevede.

Máte nějaký recept na dlouhodobý manželský vztah?
Na to nejsou žádné rady. Jenom musíte rozlišovat, co je podstatné a co ne. A abyste si měli pořád o čem povídat a uměli se spolu smát. Humor je láska, humor je život.

Patříte k zaujatým divačkám romantických komedií?
Dávám přednost filmům, které se zabývají existencí člověka a vůbec společností do hloubky. Také mám moc ráda dobré kriminálky a samozřejmě dokumenty.

Máte ve své filmografii a především na divadle desítky zásadních velkých rolí, a přesto jste pro televizní diváky hlavně baletka Anna, maminka malého Vašíka, z filmů Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Není to na herectví nespravedlivé, aby jedna postava tak zastínila všechny ostatní?
Tak to prostě je. Je to fenomén doby, že herce proslaví jedna postava ve filmu nebo v televizi. Vidí vás prostě víc lidí než v divadle.

Zahrála jste si i v několika oblíbených televizních seriálech, jako byly Dobrá čtvrť nebo My všichni školou povinní. Jak na jejich natáčení vzpomínáte?
Oba seriály jsem kupodivu dělala velmi ráda. Scénáře byly skvěle napsané, bylo co hrát. S panem režisérem Smyczkem pracuji vždycky s potěšením a s panem Rážou to byla také radost.

S manželem Viktorem jste si společně zahráli v mnoha televizních snímcích – Džungle před tabulí, Měsíční tónina, Skleník, Podezřelé okolnosti, Rose Mary, Holka Modrooká, Manon Lescaut, Lidumil, Život a dílo skladatele Foltýna, Ex offo… Je pro vás v něčem jiné pracovat s životním partnerem?
Vždycky jsme k tomu přistupovali profesionálně.

Vnímáte herecké manželství jako výhodu, nebo nevýhodu?
Nevím, v čem je výhoda nebo nevýhoda hereckého manželství. Myslím, že je to stejné jako v jiných profesích.

Před kamerou i na jevišti se pohybujete přes půl století. Může vás ještě něco v branži nebo v hraní překvapit?
S každou novou inscenací v divadle mě vždycky něco nového překvapí. V pozitivním i negativním smyslu.

Čím momentálně žijete v Národním divadle a na jakou práci se těšíte?
V divadle mám teď úžasnou práci v Erbenově Kytici, kde hraji matku v baladě Zlatý kolovrat. „Vyšla babice kůže a kost… a to jsem já!“ A těším se na novou inscenaci Krále Oidipa.

HELENA HEJČOVÁ