Kdo by Ladu neznal? Jak dobře je člověku při prohlížení jeho obrázků, tak groteskních a českých, a jak osobité zjednodušené tahy mistrovy ruky dovedou vrátit člověka do let dětství. Listování v knížkách malíře Lady s obrázky komických výjevů z naší vesnice, s kresbami dětí a zvířat, to je milé vzpomínání. Malíř a spisovatel Josef Lada patřil už nám všem dávno před tím, než mu bylo uděleno nejvyšší uznání v titulu národního umělce. Patřil mu spontánní obdiv těch nejmenších, kterým rozuměl a pro které přišel s novým svérázným lidovým pojetím dětské knihy a kresby. Autor sám prohlašoval, že vládnout perem nebo štětcem, to je pouhá technika, to že už je detail. Ale živý umělecký zdroj spočíval v silných a nepomíjejících dojmech z mládí, v dobrých lidech a ve věrné lásce.

Dodejme k tomu, že Josef Lada dorostl v slavného umělce z hrusického Pepíka ševců /on totiž byl na jedno oko slepý, když jako dítě se poranil na pravém oku o otcův ševcovský nůž – knajp/, který napsal 13 knih, ale ilustroval dalších 120 pro děti a 130 pro dospělé, a Osudy dobrého vojáka Švejka, které napsal Jaroslav Hašek a ilustroval Lada, se dočkaly překladů a opakovaných vydání ve více než 60 zemích celého světa. Z jeho dvou dcer starší Alena jako malířka šla v jeho šlépějích / zemřela v roce 1992/ a mladší Eva přišla o život při bombardování Prahy v roce 1945 u Emauzského kláštera.
My rádi našim čtenářům připomeneme, že Ladovy první knižní úspěchy jsou spojeny s knížkami MOJE ABECEDA a KALAMAJKA s průpovídkami Jaroslava Haška.

A právě obrázky k těmto dvěma knížkám překresloval Josef Lada pro další vydání v roce 1923 na své dovolené v Krušovicích. Bylo to po Ladově svatbě a byt na kraji vsi u domkáře invalidy Hajného mu obstaral přítel malíř Václav Rabas, tvořící často v tomto svém rodišti. Hezká krušovická krajina připadala Ladovi trochu smutná pro velký komplex lesů, částečně ohrazených kamennou zdí. Byla to i dnes zčásti zachovalá ohrada od Pusté Dobré k Lužné, která bránila přebíhání zvěře mezi jednotlivými panstvími.

Lada v knize Kronika mého života vzpomíná, jak v Krušovicích při procházce k lesu u zahrady se včelínem dostal žihadlo. U lesa zastihl dcerky majitele úlu, pasoucí husy, a šprýmově jim vyčítal, že ve dne mají mít včelky řádně uvázané, a když je pouští ven, mají jim dát na zadečky náhubky. Večer mu děti přinesly jako lék hrneček medu.

Když koncem srpna roku 1923 kravský potah železničního důchodce Hajného odvážel Ladovy kufry do železniční stanice Lužná – Lišany, byly v nich i upravené kresby slavné knížky MOJE ABECEDA a KALAMAJKA, tvořené v klidu krušovického domečku pro potěšení tisíce dětí.
Ladův Památník v Hrusicích (autem se sjede z dálnice D1 u Mirošovic vlevo), má otevírací dobu kromě pondělí každý den od 9 do 12 hodin, a pak od 13 do 17 hod.