Jak jste se objevil v Hudebním klubu Truhlárna?
Asi před dvěma měsíci mě sem pozvala kapela Rakovnickej potok. Psal jsem jim text k písni Lov jelenů na břehu řeky Cumberland. Křtili tady své CD s tou písní. Před tím jsme se tu byli jen podívat a řekli jsme si, že bychom si tu chtěli zahrát.

Nyní stále hrajete?
Máme svoji kapelu Old Band. Hrajeme převážně 
bluegrass. Ten je mi hodně blízký. Píšu většinu textů našich písní. Hrajeme většinou v Plzni, v Klatovech v takovém kovbojském domu.

Stále vyrábíte a opravujete hudební nástroje?
Ano. Vyrábím i opravuji. Dělám harfy a niněry. Nejsou to ty obrovské harfy, ale jen zhruba poloviční. Jednou za mnou přišla paní s obrázkem z pyramidy. Byl na něm obrázek muzikanta s harfou a kolem nějaké hieroglyfy. Řekla: „Tohle chci postavit!" Tak jsem to postavil. Nahrávala s ní CD pro káhirské muzeum. Problém byl s materiálem. Myslím, že harfa byla ze sloního klu. Nakonec jsem ji udělal ze dřeva.

Mezi niněrami byla také nějaká zajímavost?
Nejdál jsem stavěl niněru do Dillí. Přišli za mnou lidé, že chtějí niněru a odvezli ji do Dillí. Naposledy jsem dělal niněru do seriálu Borgiové . Hraje na ní nějaký šašek. Bude to až v další řadě.

Takže se vaše dílo objeví i v televizi…
V televizi se objevím dokonce i já. Natáčel jsem pořad, jak vyrábím hudební nástroje. Dal jsem si záležet, makal jsem jako šroub celý den. Rovnou mi řekli, že mi za to nemohou moc dát. To mi nevadilo, alespoň budu mít reklamu. Jenže oni to sestříhají na čtvrt hodiny a pustí to v šest ráno ve Studiu Kamarád.
Kde se inspirujete a jak dlouho to trvá, postavit nástroj?
Většinou stavím podle předloh. Hledám například v muzeích. Třeba niněru postavím tak za měsíc nebo šest neděl.

Co děláte, když nehrajete, nepíšete texty a nevyrábíte nástroje?
Jezdím na koloběžce a cestuji. Koloběžku využívám ve městě. Ale vypravili jsme se s mojí paní i na Moravu. Tedy nejeli jsme na koloběžkách. Ale vzali jsme auta a vždy někde zastavili a jezdili jsme tam tři dny na koloběžkách. Je to možná lepší než na kole. Člověk padá z menší výšky. Jinak jsem byl na jaře v Americe v New Yorku. A už přemýšlím, jak se tam vrátit. Je to tam úžasné.

Setkal jste se tam s nějakými muzikanty?
Nesetkal, i když je to těžké, když to není dopředu připravené. Viděli jsme Niagarské vodopády, muzea, města.

Jak vzpomínáte na Rakovník a na Rychtáře?
Do Rakovníka jezdím každý měsíc za dětmi. Rychtáře jsem dlouho neviděl. Občas si telefonuji s Petrem Elznicem a občas si je pouštím na YouTube. Mám radost, jak to pěkně nahráli. Častěji se vídám s Jindrou Matuškou. Občas se objeví s kapelou na Plzeňsku, tak se jdu na ně podívat.