Hlavní řečník se pozdržel, a tak se vystavující k všeobecné spokojenosti představili neformálně sami a pohodovou atmosféru zpěvem, harmonikou a kytarou posílil Milan Zimmermann.

Proč Brány? Protože „symbolizují přechod z jednoho místa na druhé, zvenku dovnitř, zevnitř ven, ale také z jedné duchovní sféry do jiné, z prostoru světského do posvátného, z pozemského života do jiných dimenzí“, naznačují úvodní slova v katalogu skupiny, kterou ale ve středu v Mansardě jednotliví členové charakterizovali ani ne tak jako skupinu, spíš partu lidí, kteří spolu mluví a kteří se kamarádí už patnáct let a sem tam se takhle schází. Nemají žádný umělecký program a vlastně je ani nezajímá, co kdo dělá, stačí, že si rozumí po lidské stránce a je jim spolu dobře.

Tentokrát přizvali na výstavu ještě kamaráda z jiného oboru, uměleckého zahradníka Oldřicha Rubeše. Václav Frolík, spoluzakladatel výtvarných skupin Ateliér 1974 a Brány, po předloňských krajinách Středohoří tentokrát do Rakovníka přivezl svoje nezaměnitelné velkoformátové jazzmeny.

Oldřich Jelen (1961) je brilantní grafik a ilustrátor, nezapře vyučeného knihaře, František Koudelka (1945) ve svých obrazech nemilosrdně glosuje současnost (Celebrita, Potentát, Golfista…), sochař Vladimír Moutelík (1957) pracuje většinou se dřevem, ale také se sádrou a pískovcem a jako ke svému učiteli se hlásí k rakovnickému sochaři Miroslav Pangrácovi.

Jan Heller (1950) své přemýšlivé obrazy maluje ostrými akrylovými barvami… A příznivec skupiny Oldřich Rubeš (1951)? Ten vyfotografoval svoje květinové kouzlení, je totiž vedoucím zahradníkem Královské zahrady a jižních zahrad Pražského hradu. Však zajděte se podívat, zklamáni odcházet rozhodně nebudete. Výstava potrvá do 7. listopadu.

AUTOR: Ivo Mička