Tady Muzeum T.G.M. v Rakovníku vytáhlo na světlo poklady ze své muzejní knihovny. „Poklady muzejní knihovny", to je přesný název výstavy v novostrašeckém muzeu.

Kromě už zmiňovaných knih tu nahlédnete do vzácných hudebních rukopisů z konce 16. a počátku 17. století.

Například do dvou graduálů s ilustracemi. Graduál je liturgická kniha se zpěvy ke mši. Je v původní dřevěné vazbě potažené kůží s tlačenými rostlinnými motivy a výjevy ze Starého a Nového zákona. Jednotlivé kapitoly začínají pergamenovým listem. Text začíná bohatě zdobenou iniciálou, někdy i zlacenou. Text je zapsán pod notovým záznamem dubněnkovým inkoustem. staročeštinou. Autorem iluminací s biblickými výjevy je Jakub Štefan Hradecký.

Dále tu najdeme kancionály a žaltář Davida Krinita z Hlavačova. Tyto vzácné knihy patřily rakovnickému literátskému bratrstvu.

Regionální autoři
Výstava nezapomíná ani na regionální autory. Mezi nejznámější určitě patří Zikmund Winter. Působil v Rakovníku v letech 1874 až 1884. Učil na rakovnické reálce a významně ovlivnil společenský život v Rakovníku. Napsal povídky Golgota, příšera, Rakovnický primátor a nejznámější Nezbedný bakalář. Kromě několika různých vydání jeho díla tu najdeme například i jeho poděkování slavnému Spolku musejnímu královského města Rakovníka a okresu.

Uvedením Zikmunda Wintera výčet regionálních autorů samozřejmě nekončí. Pokračuje Janem Rennerem, Kamilou Spalovou, Františkem Markupem a Karlem Mejstříkem.

Muzejní knihovna
Kromě vzácných tisků se na výstavě dozvíte také o historii knihovnictví a hlavně o historii rakovnické muzejní knihovny. Její historie se začala psát se vznikem Rakovnického městského muzea 24.7.1898. Sídlilo v budově chlapecké školy. Tam spolu se vzácnými exempláři byly umístěny i historické tisky a tak vznikla první knihovna. Několikrát se ještě přestěhovala: do prostor městské spořitelny v roce 1909 či do Petrovcovy vily.

Od roku 1936 je v barokním domě plaských cisterciáků muzejní expozice bez větších změn až do roku 1963. Spolu se sbírkami jsou tu i historické knihy a tisky.

Současnost
Nyní je knihovna v Bořivojově ulici v samostatném domě. Knihovna půjčuje jen takzvané prezentační výpůjčky, to znamená ve studovně pro badatele.

Otevřena je dvakrát v týdnu, kdy je možné nahlédnout do jejích fondů. „Celkem všechny pobočky obsahují 15 455 fondů. Mezi ně patří knihy, fotografie i trojrozměrné archiválie. Získáváme je koupí, sběrem, nebo nám lidé také něco darují.

Knihovnu využívají hlavně studenti vysokých škol. Zájemci mohou při návštěvě také nahlédnout do muzejního archivu a fotoarchivu," přibližovala Kateřina Uhrová, která má muzejní knihovnu na starost. Samostatné knihovny také mají pobočky muzea v Novém Strašecí a v Jesenici. Od roku 2002 se postupně utváří knihovna v pobočce v Lánech. Novostrašecká je nejrozsáhlejší.

Rukopisy a staré tisky vyžadují zvláštní podmínky: teplotu 18 až 20 stupňů Celsia, vlhkost zhruba 50 procent, při vystavení ochranu proti UV záření. Tu zajišťuje speciální folie. V letech 1988 až 1990 byly Státními restaurátorskými ateliéry v Praze zrestaurovány například: fragment graduálu z 15. století, Žaltář Davida Crinita z Hlavačova z roku 1618.

Knihovna se také zapojuje do Veřejných informačních služeb VISK. Díky tomuto programu budou digitálně zpřístupněny třeba Věstníky Musejního spolku královského města Rakovníka z první poloviny dvacátého století.

Výstava Poklady muzejní knihovny v novostrašeckém muzeu potrvá do 31.3.

„U nás najdete velmi zajímavé knihy a tisky. Výstava určitě obohatí výuku češtiny a dějepisu. Pro školy jsme připravili doprovodný program pro žáky základních a středních škol," pozvala všechny Irena Smržová.

S výstavou souvisí i přednáška Aleny Hadravové Středověké iluminované rukopisy. Koná se v úterý 26. března od 17 hodin v budově muzea.
V tomto týdnu pokračujeme seriálem o knihovnách. V rámci března – měsíce čtenářů navštívíme tři největší v Rakovníku, Novém Strašecí a v Jesenici.