Lucie A. Babáková se sama přiznala k velké lásce ke zvířatům a hlavně právě ke psům a koním. Inspiraci jí dávají kromě jiného i zvířata u nich v domácnosti. Žije tam pes, papoušek, morče, křeček, chameleoni, agama, tři kočky, želva.

„Neumím malovat lidi, ani po tom nějak netoužím. Příběh, který vyprávím prostřednictvím zvířat, je vlastně příběhem lidí. Pes rovná se člověk," vysvětlovala autorka. Své reliéfy nejprve ze zubařské hmoty odlije, po uschnutí vyškrábe místa, která se jí líbí a po důkladném uschnutí koloruje.

„Pokud bych chtěla dělat tak velké výrobky z keramiky, musela bych je vypalovat ve velké peci někde v továrně a nikdy si nejsem jistá výsledkem. Takhle pracuji doma," popisovala Lucie.

Ze začátku autorka vytvořila v Rakovníku ilustraci k almanachu. Pak chtěla vytvořit něco většího, ale nechtěla čekat na velký prostor, proto začala tvořit doma v kuchyni. První výtvory vznikaly u nich v malém bytě. U zrodu drátěných objektů byla nabídka Josefa Ketnera z divadla v Mladé Boleslavi. Při premiéře hry ze života koně chtěl rozdávat dárky, které by symbolizovaly koně. „Odrátovala jsem asi dvaceticentimetrového koníka. Líbil se, proto jsem jich několik vyrobila. Bylo jich málo. Nakonec jsem začala vytvářet další a další zvířata a prodávala jsem je při výstavách v galeriích," řekla Lucie A. Babáková.

Kromě toho ještě výtvarnice šila šaty. Na ně vyšívala různá zvířata. Ty jsou k dostání stejně jako reliéfy a drátěné sochy na výstavě ve Vinotéce. Ještě vytváří různé dekorace a hračky pro děti v mateřských školkách. Děti si s nimi hrají a vůbec si neublíží. Dalším zajímavým materiálem, který Lucie A. Babáková používá, je bavlněná omítka. Z té pod jejíma rukama vznikají obrazy.

Výstavu ve Vinotéce ve Vysoké uspořádala Městská knihovna v Rakovníku. Nápad se zrodil dávno, ale na výstavu, jak řekla ředitelka knihovny Milena Křikavová, jsme si museli počkat, až se našel vhodný prostor právě tady.

Její díla jste ale už mohli vidět. Protože vedle gymnázia a architektury vystudovala scénografii, vytvořila kostýmy pro divadelní hry rakovnického divadelního spolku Tyl, které režírovala Alena Mutinská. V roce 1994 to bylo Čtvrté přikázání, o rok později kostýmy a scéna k pohádce Tři rubíny, Z deníku kocoura Modroočka, v roce 2002 Princ a chuďas.

Nyní pracuje společně s Alenou Mutinskou na novém muzikálu. Měl by mít premiéru v letošním roce. Vedle toho je autorkou interiéru Optiky U Hrušky. Autorka také úzce spolupracuje s městskou knihovnou. Z jejích rukou vyšly například taláry, které se používají při pasování malých čtenářů. Podílela se i na vydání pexesa Rakovnická strašidýlka.

Prodejní výstava Lucie Auerswaldové Babákové Rata ta ta ta ta tááá ve Vinotéce ve Vysoké ulici potrvá do 15. ledna