Je velmi dobře viditelná pouhým okem v souhvězdí Persea. V následujících řádcích se dozvíte, kde kometu naleznete. Její ojedinělost nabádá k jejímu pozorování, protože je možné, že již podobnou kometu nikdy nebudete moci pozorovat.


Kometa se pohybuje po dráze kolem Slunce s dobou oběhu 6,9 roku. Kometa Holmes patří do Jupiterovy rodiny komet. Patří sem komety s krátkou periodu oběhu kolem Slunce. Přísluní její dráhy leží až ve vzdálenosti 2 AU (AU = astronomická jednotka = vzdálenost rovnající se střední vzdálenosti Země-Slunce = 150 milionu km) Díky tomu máme možnost ji pozorovat po celou noc.

Jak byla objevena?
Objevil ji Edwin Holmes 6. listopadu 1892 při pozorování známé galaxie M31 v souhvězdí Andromedy. Poprvé ji spatřil svým reflektorem (zrcadlový dalekohled) o průměru 32 cm, právě nedaleko zmíněné galaxie. Dle záznamů víme, že tehdy kometa zjasněla na cca 4 mag (mag = magnituda je v astronomii jednotka jasnosti a platí zde, že čím je menší hodnota udávaného čísla, tím objekt má větší jasnost; nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem na obloze nerušené osvětlením mají 6 mag, nejjasnější hvězdy na obloze jsou jasnosti kolem 0 mag; Slunce má jasnost –26 mag), což bylo až do letošního roku poslední její pozorované výrazné zjasnění. Nejdříve objeviteli nikdo nevěřil, že pozoroval tak jasnou kometu, protože bylo divné, že ji do té doby nikdo ještě neviděl. Teprve další noc byl jeho objev ověřen dalšími pozorovateli a uznán. Bylo jasné, zřejmě kometa musela rychle hodně zjasnit, jinak by si jí již nějaký pozorovatel všiml o dost dříve. Kometa, po svém objevu, byla pozorovatelná pouhým okem ještě asi tři týdny. Při jejích dalších návratech do přísluní /bod na dráze tělesa, který je nejblíže Slunci/ již podobná zjasnění nebyla pozorována, až v letošním roce.

Letošní zjasnění
V těchto dnech tak máme možnost po 115 letech, ji spatřit za ještě lepších podmínek, než v době jejího objevení. V porovnání s rokem 1892 je v letošním roce ještě asi 10x jasnější. Dne 24. října 2007 upozornil španělský pozorovatel Ramon Naves, že periodická kometa 17P/Holmes prochází výrazným zjasněním. 21. října 2007 měla jasnost ještě 16 mag, tedy byla pozorovatelná pouze velkými dalekohledy, o tři dny později, 24. října ve 4:10 UT (UT = světový čas) byla již vidět malými dalekohledy jako objekt 7 mag a měla hvězdný vzhled a žlutavou barvu. O několik dalších hodin později, 24. října v 11:15 UT se odhadovaná jasnost pohybovala již kolem 4 mag a kometa již byla pozorovatelná i pouhým okem. V té době měla ostrou centrální kondenzaci 3“ /3 obloukové vteřiny/ a malou komu (koma = prachovoplynný obal kolem jádra komety) o průměru kolem 10“. V rozmezí několika dní tedy zjasnila asi 400 000krát. Jedná se o dosud nejvýraznější rychlé zjasnění komety, které bylo zdokumentováno. Maxima jasnosti kolem 2.5 mag dosáhla kometa 25. října 2007 v odpoledních hodinách.

Následující vývoj komety lze jen těžko předvídat. Každopádně bude postupně docházet k rozptylování materiálu, který byl z komety uvolněn a díky kterému došlo k jejímu zjasnění. Postupem doby bude centrální kondenzace mizet a celková koma se bude zvětšovat. Jasnost komety bude více plošná a bude slábnout. Předpokládá se (na základě dosavadního vývoje komety), že by kometa mohla být viditelná pouhým okem nejméně do poloviny listopadu.

Kdy a kde kometu najdeme?
Jak jsem se již zmínila, je viditelná od večera téměř po celou noc. Promítá se do souhvězdí Persea a najdeme ji nedaleko nejjasnější hvězdy tohoto souhvězdí. K této hvězdě se kometa každý den pomaloučku přibližuje (samozřejmě ne fyzicky, ale jen na obloze) 19. – 20. 11. 2007 se bude k této hvězdě promítat tak blízko, že by plynoprachová obálka komety – koma mohla hvězdu i „zakrýt“. Brzy večer ji najdeme tedy nad severovýchodní obzorem. Kolem půlnoci bude téměř v nadhlavníku. Máme výhodu, že Měsíc vychází stále později. Od 3. 11. nás po první polovinu noci již nebude rušit svým svitem a proto budeme moci spatřit komu komety v celé její kráse.

Jak kometa na obloze vypadá?
Kometa je snadno viditelná pouhým okem jako nápadný objekt hvězdného vzhledu. Není u ní pozorován ohon běžný pro komety, ale pouze hlava komety. Pouhým okem je vidět tedy jako rozmazaná hvězdička, můžeme říci i jako jasná kulička. Kometa má nápadnou žlutooranžovou barvu, která je způsobena především vysokým obsahem prachových částic v komě, které odrážejí sluneční světlo. Při pohledu pouhým okem připomíná planetu Saturn. V malých dalekohledech je vidět jako mlhavý kulově symetrický obláček s jasněním v centrální části. Krásná koma komety se ukáže již při pohledu malým triedrem (10x50, 7x50). Přeji jasnou oblohu a krásné zážitky při pozorování.